Přeskočit na hlavní obsah

Wine Prague potřetí a s rekordem

Letňany osiřely

Třetí ročník vinařského veletrhu Wine Prague skončil a kdo chce zažít největší tuzemskou degustaci vín z Česka i ze zahraničí, musí si dalších dvanáct měsíců vystačit s jinými menšími akcemi.
Kam za rok příznivci vína a vystavovatelé půjdou se dozvíme po prázdninách, kdy bude Vinařský fond definitivně rozhodovat o podmínkách svých podpor v jarním kole. Ty až do letoška předem stanovovaly, která akce si podle jeho názoru podpory zaslouží. Když akce není zařazena mezi podporované, žadatelé o příspěvek na účast na ni ho nezískají.
Podpory se pohybují v rozpětí tisícikorun až statitsíce, v součtu se však jedná o větší sumu, bez které se ale organizatoři veletrhů neobejdou. Kdysi podporovaný brněnský Vinex je nyní pořádaný po dvou letech a Víno & Delikatesy otevřel své brány naposledy vloni.

Podpory hýbou veletržním světem

Kdo si ze všech zmíněných veletrhů schovává seznamy vystavovatelů nebo kdo je má v živé paměti, může je porovnat s množstvím peněz, které Vinařský fond přislíbil vinařům za účast na veletrzích vyplatit v předchozích letech a které jsou nakonec tak jako tak příjmem organizátorů.
tis. Kč 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010
Wine Prague 2 999 2 422 1 692




Víno & Delikatesy

471 1 368 1 411 1 208 1 018 1 321
Vinex


262 573 278 108 922
Celkem 2 999 2 422 2 163 1 630 1 984 1 487 1 126 2 243
Ze srovnání je patrné, že kde nejsou podpory, není veletrh. S čím souvisel celkový pokles žádaných a přislíbených podpor po roce 2010 lze jen těžko určit, nejspíše s poklesem hospodářského výkonu a menší chutí vinařů se podobných akcí byť i s podporou účastnit.

Kam na veletrh za rok

Jisté je, že k organizátorovi veletrhu Wine Prague letos prostřednictvím vystavovatelů zamířila rekordní více než dvojnásobná suma, než kterou mohl v nejlepším roce získat organizátor Víno & Delikatesy, a více než trojnásobná, než kterou získával organizátor Vinexu. Na rozsahu a standardu veletrhu by to také mělo být vidět.
Nicméně který veletrh bude příští rok v našem měřítku ten top si musíme počkat do podzimu, kdy Vinařský fond zveřejní podmínky a podrobnosti o způsobu a výši poskytování podpor na jejich jarní kolo roku 2018.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J