Přeskočit na hlavní obsah

Tři hektary vinice za pohádkovou cenu

Vinohrad v Mikulově

Byla to příležitost, tak se jí valtičtí chopili. Téměř tři hektary vinic Pod Svatým kopečkem v Mikulově koupilo vinařství Château Valtice - Vinné sklepy Valtice. Z ulice Zlámalova přístupný vinohrad je orientovaný na jih s výhledem do Rakouska k Falkensteinu, východně i na sedlecký rybník Nesyt a na valtickou Reistnu a na západ směrem na centrum Mikulova.
Protože leží v památkově chráněném a rozsáhlém chráněném území a jako pozemek významný pro panorama města a obraz krajiny je v mikulovském územním plánu chráněný, s jakoukoli výstavbou se na pozemku počítat nedá. 
Akvizici komplikuje úzký pruh dva tisíce metrů čtverečních metrů velkého pozemku, který valtické vinařství nekoupilo a který vinohrad půlí na jižní a severní část.

Byla cena opravdu pohádková?

Odrůdová skladba je podle nového vlastníka až příliš pestrá a réva až moc stará, takže po zvážení jak dál dojde k obměně. To by ovšem znamenalo, že jakákoliv láhev Château Valtice z letošní sklizně 2016 z této trati bude za rok dva velkou raritou.
Tato akvizice vzbudila v Mikulově velkou pozornost, protože cena prý byla pohádková. A nová výsadba ji, jak v létě řekl předseda Svazu vinařů, ještě o milion na hektar zvýší. Pokud jste prodávající, je radost takovým řečem věřit, takže vlastníci mikulovských vinic teď čekají od kupujících srovnatelné nabídky.

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...