Přeskočit na hlavní obsah

Není zatím vidět, ale o novele vinařského zákona už jedná

Devět velkých producentů spojilo síly

Zemědělský výbor poslanecké sněmovny
Od loňského roku působí ve vinařském průmyslu nová lobbistická organizace, Vinařská unie ČR, spolek významných producentů vína. Její obecné cíle jsou přehledné - podporovat a hájit společné zájmy svých členů, zastupovat své členy a jednat v jejich zájmu v rámci schváleného mandátu při jednáních s orgány zákonodárnými, orgány státní správy nebo samosprávy, soudy, spolky a jinými právnickými osobami. 
Prezidentem je Ondřej Beránek, ředitel největšího tuzemského producenta Bohemia Sekt, viceprezidenty David Šťastný z Château Valtice a Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo. Všech devět zakladatelských vinařství má na tuzemské produkci podíl více než 40 % a přímo obhospodařuje téměř 20 % registrovaných vinic. O jednáních se soudy nebo orgány státní správy už mají některá z nich poměrně jasnou představu.

Jedna lobby nestačí

Z devíti zakladatelských vinařství je současně sedm členy Svazu vinařů České republiky a jeho členem je i samotná Vinařská unie. Je tedy zřejmé, že jen působení ve Svazu vinařů, také lobbistické organizaci, zájmům těchto vinařství nepostačuje.
Svou váhu při hlasování ve Vinařské unii mohou její členové zvýšit vyšším členským příspěvkem. Na každých deset tisíc korun ročního členského příspěvku připadá jeden hlas, ale jeden člen může mít maximálně tři hlasy. 
Přestože už přes rok má Vinařská unie registrované domény vucr.cz a vinarskaunie.cz, dosud na nich neprovozuje žádný web. Nedostatek prostředků by za tím nemusel být, za sedmnáct platných hlasů získala vloni Vinařská unie 170 tisíc korun členských příspěvků, pro výrobu stránek až až.

Trochu tajemná unie

Její zástupci sedí také v radě Vinařského fondu a Vinařská unie byla úspěšná při získávání jeho letošních podpor. Fond přispěl nejen 150 tisíci korunami na prezentaci Unie na letošním Prague Food Festival, ale i 80 tisíci korunami právě na vytvoření jejích webových stránek. Měly být sice hotové do konce prázdnin, zatím ale stále nejsou a o svém dosavadním působení a svých postojích tak Vinařská unie nezveřejňuje žádné informace.
I bez webu a bez představení svých stanovisek a postojů, jak podporuje a hájí společné zájmy svých členů, se spolu se Svazem vinařů, který by ji jako svého člena mohl zastupovat, Sdružením obchodníků s vínem a vinoték nebo Vinařskou asociací účastní jednání zemědělského výboru poslanecké sněmovny o novele vinařského zákona.

Členové

Zakládajícími členy Vinařské unie ČR jsou Bohemia Sekt, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, Templářské sklepy Čejkovice, Vinařství Baloun, Vinium, Víno Blatel, Zámecké vinařství Bzenec, Zemědělská a.s. a Znovín Znojmo.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J