Obchodníci se sudovým vínem společně
Tři dny po svatém Valentýnovi vznikl v roce 2015 z podnětu Rostislava Žďárského v jeho zaječském Vinařství U Kapličky spolek Sdružení obchodníků s vínem a vinoték (SOVV), který si zvolil za své sídlo Vinařství Mutěnice a do svého vedení Václava Rusnoka jako předsedu a Rostislava Žďárského a Bronislava Vajbara jako členy.
Důvodem vzniku SOVV bylo vytlačování obchodu se sudovým vínem mimo zákon prostřednictvím chystané novely vinařského zákona.
SOVV vychází z toho, že sudové víno zabírá poměrně význačnou část trhu, což je dáno zejména orientací zákazníka na tento druh zboží. Představa, že každý spotřebitel touží po jakostním vínu s přívlastkem za cenu 300 korun za láhev, je podle SOVV naivní. K tomu uvádí, že z v Česku prodaných vín tvoří 20 % tuzemská a 80 % importovaná vína. Podle SOVV je drtivá většina tuzemských vín, cca 90 % lahvových, prodávaná za vysokou cenu.
Z toho je zřejmé, že sudové víno je téměř všechno z dovozu a často se pouze vydává za moravské za pomoci falšování, přitom SOVV zdůraznilo, že podle SZPI je z nevyhovujících vín až 60 % lahvových a jen 40 % vín sudových.
Z toho podle SOVV plyne jednoznačný závěr, že jsou to právě importovaná vína, která jsou schopná uspokojit poptávku po kvalitním levnějším víně.
Za zájmy svých členů začalo SOVV bojovat do týdne po svém vzniku, spustilo web i facebook a začalo shromažďovat podpisy pod petici proti zákazu prodeje sudových vín. A ostře vymezilo, o co v sektoru sudového vína usiluje a o co ne.
Na jednu stranu je proti klamavému označování vína, kupážování dovezených vín nebo používání klamavých názvů, jako například „víno typu Pálava".
Na druhou stranu podpruje zavedení registračních pokladen při prodeji vína konečným spotřebitelům, přidělování šaržovního čísla na prodávané víno, prodej vína v odborných prodejnách, přísné sankce pro prodejce pančovaného vína včetně i několikaletého zákazu podnikání v oboru, zřízení nezávislé certifikované komerční laboratoře za účelem testování vína na přítomnost glycerolu, vody nebo barviv i legislativu vyžadující správné a čitelné označení geografického původu a názvu vína na všech obalech.
Členy SOVV jsou producenti vína a obchodníci se sudovým - podle dikce novely vinařského zákona nebaleným - vínem Vinařství Mutěnice, Družstevní vinné sklepy Hodonín a Vino Trade slovenského miliardáře Antona Siekela a s ním propojené mutěnické Vinospol Group a Vinospol, PPS Agro Strachotín, Vinařství Krist, Vinařství u Kapličky, Vinařství Vajbar, Vinařství Velké Bílovice, Víno Hrabal, Víno Hřiba&Robek, Víno Lípa Mikulov, Vinařství Novosedly Vinofol a Vineco - Vinné sklepy Chomutov. Spolu s nimi je členy několik desítek vinoték, které jsou součástí distribuční sítě nebaleného vína.
Důvodem vzniku SOVV bylo vytlačování obchodu se sudovým vínem mimo zákon prostřednictvím chystané novely vinařského zákona.
Jak je na tom domácí trh
Z toho je zřejmé, že sudové víno je téměř všechno z dovozu a často se pouze vydává za moravské za pomoci falšování, přitom SOVV zdůraznilo, že podle SZPI je z nevyhovujících vín až 60 % lahvových a jen 40 % vín sudových.
Z toho podle SOVV plyne jednoznačný závěr, že jsou to právě importovaná vína, která jsou schopná uspokojit poptávku po kvalitním levnějším víně.
Petice
Na jednu stranu je proti klamavému označování vína, kupážování dovezených vín nebo používání klamavých názvů, jako například „víno typu Pálava".
Na druhou stranu podpruje zavedení registračních pokladen při prodeji vína konečným spotřebitelům, přidělování šaržovního čísla na prodávané víno, prodej vína v odborných prodejnách, přísné sankce pro prodejce pančovaného vína včetně i několikaletého zákazu podnikání v oboru, zřízení nezávislé certifikované komerční laboratoře za účelem testování vína na přítomnost glycerolu, vody nebo barviv i legislativu vyžadující správné a čitelné označení geografického původu a názvu vína na všech obalech.