Přeskočit na hlavní obsah

Mutěnický spolek lobbuje za dovoz zahraničních sudových vín

Obchodníci se sudovým vínem společně

Tři dny po svatém Valentýnovi vznikl v roce 2015 z podnětu Rostislava Žďárského v jeho zaječském Vinařství U Kapličky spolek Sdružení obchodníků s vínem a vinoték (SOVV), který si zvolil za své sídlo Vinařství Mutěnice a do svého vedení Václava Rusnoka jako předsedu a Rostislava Žďárského a Bronislava Vajbara jako členy.
Důvodem vzniku SOVV bylo vytlačování obchodu se sudovým vínem mimo zákon prostřednictvím chystané novely vinařského zákona.

Jak je na tom domácí trh

SOVV vychází z toho, že sudové víno zabírá poměrně význačnou část trhu, což je dáno zejména orientací zákazníka na tento druh zboží. Představa, že každý spotřebitel touží po jakostním vínu s přívlastkem za cenu 300 korun za láhev, je podle SOVV naivní. K tomu uvádí, že z v Česku prodaných vín tvoří 20 % tuzemská a 80 % importovaná vína. Podle SOVV je drtivá většina tuzemských vín, cca 90 % lahvových, prodávaná za vysokou cenu.
Z toho je zřejmé, že sudové víno je téměř všechno z dovozu a často se pouze vydává za moravské za pomoci falšování, přitom SOVV zdůraznilo, že podle SZPI je z nevyhovujících vín až 60 % lahvových a jen 40 % vín sudových.
Z toho podle SOVV plyne jednoznačný závěr, že jsou to právě importovaná vína, která jsou schopná uspokojit poptávku po kvalitním levnějším víně.

Petice

Za zájmy svých členů začalo SOVV bojovat do týdne po svém vzniku, spustilo web i facebook a začalo shromažďovat podpisy pod petici proti zákazu prodeje sudových vín. A ostře vymezilo, o co v sektoru sudového vína usiluje a o co ne.
Na jednu stranu je proti klamavému označování vína, kupážování dovezených vín nebo používání klamavých názvů, jako například „víno typu Pálava".
Na druhou stranu podpruje zavedení registračních pokladen při prodeji vína konečným spotřebitelům, přidělování šaržovního čísla na prodávané víno, prodej vína v odborných prodejnách, přísné sankce pro prodejce pančovaného vína včetně i několikaletého zákazu podnikání v oboru, zřízení nezávislé certifikované komerční laboratoře za účelem testování vína na přítomnost glycerolu, vody nebo barviv i legislativu vyžadující správné a čitelné označení geografického původu a názvu vína na všech obalech.

Členové

Členy SOVV jsou producenti vína a obchodníci se sudovým - podle dikce novely vinařského zákona nebaleným - vínem Vinařství Mutěnice, Družstevní vinné sklepy Hodonín a Vino Trade slovenského miliardáře Antona Siekela a s ním propojené mutěnické Vinospol Group a Vinospol, PPS Agro Strachotín, Vinařství Krist, Vinařství u Kapličky, Vinařství Vajbar, Vinařství Velké Bílovice, Víno Hrabal, Víno Hřiba&Robek, Víno Lípa Mikulov, Vinařství Novosedly Vinofol a Vineco - Vinné sklepy Chomutov. Spolu s nimi je členy několik desítek vinoték, které jsou součástí distribuční sítě nebaleného vína.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř