Přeskočit na hlavní obsah

Mutěnický spolek lobbuje za dovoz zahraničních sudových vín

Obchodníci se sudovým vínem společně

Tři dny po svatém Valentýnovi vznikl v roce 2015 z podnětu Rostislava Žďárského v jeho zaječském Vinařství U Kapličky spolek Sdružení obchodníků s vínem a vinoték (SOVV), který si zvolil za své sídlo Vinařství Mutěnice a do svého vedení Václava Rusnoka jako předsedu a Rostislava Žďárského a Bronislava Vajbara jako členy.
Důvodem vzniku SOVV bylo vytlačování obchodu se sudovým vínem mimo zákon prostřednictvím chystané novely vinařského zákona.

Jak je na tom domácí trh

SOVV vychází z toho, že sudové víno zabírá poměrně význačnou část trhu, což je dáno zejména orientací zákazníka na tento druh zboží. Představa, že každý spotřebitel touží po jakostním vínu s přívlastkem za cenu 300 korun za láhev, je podle SOVV naivní. K tomu uvádí, že z v Česku prodaných vín tvoří 20 % tuzemská a 80 % importovaná vína. Podle SOVV je drtivá většina tuzemských vín, cca 90 % lahvových, prodávaná za vysokou cenu.
Z toho je zřejmé, že sudové víno je téměř všechno z dovozu a často se pouze vydává za moravské za pomoci falšování, přitom SOVV zdůraznilo, že podle SZPI je z nevyhovujících vín až 60 % lahvových a jen 40 % vín sudových.
Z toho podle SOVV plyne jednoznačný závěr, že jsou to právě importovaná vína, která jsou schopná uspokojit poptávku po kvalitním levnějším víně.

Petice

Za zájmy svých členů začalo SOVV bojovat do týdne po svém vzniku, spustilo web i facebook a začalo shromažďovat podpisy pod petici proti zákazu prodeje sudových vín. A ostře vymezilo, o co v sektoru sudového vína usiluje a o co ne.
Na jednu stranu je proti klamavému označování vína, kupážování dovezených vín nebo používání klamavých názvů, jako například „víno typu Pálava".
Na druhou stranu podpruje zavedení registračních pokladen při prodeji vína konečným spotřebitelům, přidělování šaržovního čísla na prodávané víno, prodej vína v odborných prodejnách, přísné sankce pro prodejce pančovaného vína včetně i několikaletého zákazu podnikání v oboru, zřízení nezávislé certifikované komerční laboratoře za účelem testování vína na přítomnost glycerolu, vody nebo barviv i legislativu vyžadující správné a čitelné označení geografického původu a názvu vína na všech obalech.

Členové

Členy SOVV jsou producenti vína a obchodníci se sudovým - podle dikce novely vinařského zákona nebaleným - vínem Vinařství Mutěnice, Družstevní vinné sklepy Hodonín a Vino Trade slovenského miliardáře Antona Siekela a s ním propojené mutěnické Vinospol Group a Vinospol, PPS Agro Strachotín, Vinařství Krist, Vinařství u Kapličky, Vinařství Vajbar, Vinařství Velké Bílovice, Víno Hrabal, Víno Hřiba&Robek, Víno Lípa Mikulov, Vinařství Novosedly Vinofol a Vineco - Vinné sklepy Chomutov. Spolu s nimi je členy několik desítek vinoték, které jsou součástí distribuční sítě nebaleného vína.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Jakou má cenu víno z Česka a co za tím vězí

Cena vína Víno z Česka stojí nachlup šedesát korun litr a tuzemská politika s tím vlastně nic nesvede. Vážně? Tak pomalu a popořadě. Ptát se na ceny tuzemských vín může být nošením dříví do lesa, když máme eshopy, heuréky, do noci otevřené supermarkety, ve schránkách jejich reklamní letáky a na dně nákupních košíků zahozené účtenky eet. Jenže otázka je zákeřnější, není jedna a zní: jakou cenu má víno z Česka dnes, jakou mělo včera a jaké je její srovnání se světem? A kdo za to může? Kalousek nebo Babiš? Takže čísla Začněme čísly. Podle tržního informačního systému stojí v první třetině letošního roku litr vína z Česka 60,60 Kč, vloni stál 59,90 Kč a v roce 2004, kdy se tuzemští vinaři stali součástí jednotného trhu EU, byl za 62,70 Kč. Za celé téměř patnáctileté sledované období od předposledního měsíce roku 2002 až do dubna 2017 je dlouhodobá průměrná cena lahvového vína z Česka přesně 60,00 Kč, tedy sedmička za 45 korun. Je to cena přímo z výrobního podniku, bez dopravy,