Přeskočit na hlavní obsah

Mutěnický spolek lobbuje za dovoz zahraničních sudových vín

Obchodníci se sudovým vínem společně

Tři dny po svatém Valentýnovi vznikl v roce 2015 z podnětu Rostislava Žďárského v jeho zaječském Vinařství U Kapličky spolek Sdružení obchodníků s vínem a vinoték (SOVV), který si zvolil za své sídlo Vinařství Mutěnice a do svého vedení Václava Rusnoka jako předsedu a Rostislava Žďárského a Bronislava Vajbara jako členy.
Důvodem vzniku SOVV bylo vytlačování obchodu se sudovým vínem mimo zákon prostřednictvím chystané novely vinařského zákona.

Jak je na tom domácí trh

SOVV vychází z toho, že sudové víno zabírá poměrně význačnou část trhu, což je dáno zejména orientací zákazníka na tento druh zboží. Představa, že každý spotřebitel touží po jakostním vínu s přívlastkem za cenu 300 korun za láhev, je podle SOVV naivní. K tomu uvádí, že z v Česku prodaných vín tvoří 20 % tuzemská a 80 % importovaná vína. Podle SOVV je drtivá většina tuzemských vín, cca 90 % lahvových, prodávaná za vysokou cenu.
Z toho je zřejmé, že sudové víno je téměř všechno z dovozu a často se pouze vydává za moravské za pomoci falšování, přitom SOVV zdůraznilo, že podle SZPI je z nevyhovujících vín až 60 % lahvových a jen 40 % vín sudových.
Z toho podle SOVV plyne jednoznačný závěr, že jsou to právě importovaná vína, která jsou schopná uspokojit poptávku po kvalitním levnějším víně.

Petice

Za zájmy svých členů začalo SOVV bojovat do týdne po svém vzniku, spustilo web i facebook a začalo shromažďovat podpisy pod petici proti zákazu prodeje sudových vín. A ostře vymezilo, o co v sektoru sudového vína usiluje a o co ne.
Na jednu stranu je proti klamavému označování vína, kupážování dovezených vín nebo používání klamavých názvů, jako například „víno typu Pálava".
Na druhou stranu podpruje zavedení registračních pokladen při prodeji vína konečným spotřebitelům, přidělování šaržovního čísla na prodávané víno, prodej vína v odborných prodejnách, přísné sankce pro prodejce pančovaného vína včetně i několikaletého zákazu podnikání v oboru, zřízení nezávislé certifikované komerční laboratoře za účelem testování vína na přítomnost glycerolu, vody nebo barviv i legislativu vyžadující správné a čitelné označení geografického původu a názvu vína na všech obalech.

Členové

Členy SOVV jsou producenti vína a obchodníci se sudovým - podle dikce novely vinařského zákona nebaleným - vínem Vinařství Mutěnice, Družstevní vinné sklepy Hodonín a Vino Trade slovenského miliardáře Antona Siekela a s ním propojené mutěnické Vinospol Group a Vinospol, PPS Agro Strachotín, Vinařství Krist, Vinařství u Kapličky, Vinařství Vajbar, Vinařství Velké Bílovice, Víno Hrabal, Víno Hřiba&Robek, Víno Lípa Mikulov, Vinařství Novosedly Vinofol a Vineco - Vinné sklepy Chomutov. Spolu s nimi je členy několik desítek vinoték, které jsou součástí distribuční sítě nebaleného vína.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Necháme si ujít jedinečné vinařské označení DCC?

Začátkem letošního roku byla zahájená debata a spuštěná anketa o novém dobrovolném označení tuzemských vín odpovídajícím populárnímu označení rakouských a dnes i maďarských a slovenských vín. Totiž Districtus Cechiae Controllatus, DCC , po vzoru Districtus Austriae Controllatus, DAC, Districtus Hungaricus Controllatus, DHC , a Districtus Slovakia Controllatus, D.S.C . Příkladem takového označení by bylo víno s etiketou Mikulovská DCC Goldhamer 2019 Ryzlink vlašský Pozdní sběr , které ve srovnání s označením Wachau DAC Dürnstein 2019 Riesling , Alsace AOC Vallée Noble 2019 Gewurztraminer Vendanges tardives nebo Debrői Hárslevelű DHC Aldebrő 2018 Superior nejenže skvěle obstojí, ale zejména zákazníkům podá zcela identickou informaci, jako nám blízká zahraniční vína. Zatím ne Reakce na podnět ministru zemědělství  jednoduše doplnit v osmém odstavci § 7 vinařské prováděcí vyhlášky možnost " uvést na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC, pokud jde o víno s chr