Přeskočit na hlavní obsah

Kolik vinařských grantů opravdu za posledních osm let rozdělil grantový fond?

Peníze na granty pro marketing a vinařskou turistiku

Zákonodárci zřejmě před dvanácti lety nečekali, že Vinařský fond, kterému tehdy jako hlavní smysl existence vetkli do vínku rozdělování grantů na vinařský marketing a vinařům a pěstitelům pod hrozbou exekuce nařídili do fondu přispívat, bude takový skrblík a vybrané peníze ve skutečnosti na granty nijak zvlášť rozdělovat nebude.
Úspěšní žadatelé o letošní jarní granty získali pouhých 24% z rozpočtu fondu. A v právě skončeném podzimním kole fond rozdělil vůbec rekordně málo, jenom 4% rozpočtu, nejméně od roku 2008. Z bezmála 69 milionů korun, které na letošek má, tak přislíbil pouhých 19 milionů grantů.
Přislíbil, ne rozdělil. Žadatelé o granty předkládají po skončení projektu vyúčtování a fond po jeho kontrole může z různých důvodů přislíbenou částku snížit a žadatelům vyplatit míň.

Extra úsporná grantová politika

Na korunu lze zrekapitulovat osud žádostí o granty podávaných mezi lety 2008 až 2015, kdy měl fond k dispozici 514 milionů korun.
V těchto letech požádali autoři téměř 3 700 projektů o granty za 280 milionů korun. Fond rozhodnutím vyhověl 3 200 žadatelům, kterým přislíbil 134 milionů korun, polovinu požadované sumy. Ale vyplatil ještě méně, jen 83 milionů. Takže za osm let použil ze svých půl miliardových příjmů na pro smysl fondu klíčové granty jen 16%.

Co fond nejvíc baví?

Ilustrativní je oznámení fondu na jeho webu o rozdělení podzimních grantů. Na zářijovém jednání totiž rada fondu neschvalovala jen grantové žádosti, ale jednala i o dalších aktivitách. A ve zprávě, kterou o tom vydala, zabírá “stěžejní” zmínka o grantech jen čtvrtinu sdělení a celé tři čtvrtiny patří všemu jinému, jen ne grantům.
Takže vinaři a pěstitelé platí, granty podle zákona se neudělují, podpora vinařského marketingu strádá a fond řeší kdeco jiného, než co podle zákona má. Jaký to má smysl?


Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu při řízení o rozhodování o jeho podporách.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.