Přeskočit na hlavní obsah

Kolik vinařských grantů opravdu za posledních osm let rozdělil grantový fond?

Peníze na granty pro marketing a vinařskou turistiku

Zákonodárci zřejmě před dvanácti lety nečekali, že Vinařský fond, kterému tehdy jako hlavní smysl existence vetkli do vínku rozdělování grantů na vinařský marketing a vinařům a pěstitelům pod hrozbou exekuce nařídili do fondu přispívat, bude takový skrblík a vybrané peníze ve skutečnosti na granty nijak zvlášť rozdělovat nebude.
Úspěšní žadatelé o letošní jarní granty získali pouhých 24% z rozpočtu fondu. A v právě skončeném podzimním kole fond rozdělil vůbec rekordně málo, jenom 4% rozpočtu, nejméně od roku 2008. Z bezmála 69 milionů korun, které na letošek má, tak přislíbil pouhých 19 milionů grantů.
Přislíbil, ne rozdělil. Žadatelé o granty předkládají po skončení projektu vyúčtování a fond po jeho kontrole může z různých důvodů přislíbenou částku snížit a žadatelům vyplatit míň.

Extra úsporná grantová politika

Na korunu lze zrekapitulovat osud žádostí o granty podávaných mezi lety 2008 až 2015, kdy měl fond k dispozici 514 milionů korun.
V těchto letech požádali autoři téměř 3 700 projektů o granty za 280 milionů korun. Fond rozhodnutím vyhověl 3 200 žadatelům, kterým přislíbil 134 milionů korun, polovinu požadované sumy. Ale vyplatil ještě méně, jen 83 milionů. Takže za osm let použil ze svých půl miliardových příjmů na pro smysl fondu klíčové granty jen 16%.

Co fond nejvíc baví?

Ilustrativní je oznámení fondu na jeho webu o rozdělení podzimních grantů. Na zářijovém jednání totiž rada fondu neschvalovala jen grantové žádosti, ale jednala i o dalších aktivitách. A ve zprávě, kterou o tom vydala, zabírá “stěžejní” zmínka o grantech jen čtvrtinu sdělení a celé tři čtvrtiny patří všemu jinému, jen ne grantům.
Takže vinaři a pěstitelé platí, granty podle zákona se neudělují, podpora vinařského marketingu strádá a fond řeší kdeco jiného, než co podle zákona má. Jaký to má smysl?


Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu při řízení o rozhodování o jeho podporách.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.