Přeskočit na hlavní obsah

Kolik vinařských grantů opravdu za posledních osm let rozdělil grantový fond?

Peníze na granty pro marketing a vinařskou turistiku

Zákonodárci zřejmě před dvanácti lety nečekali, že Vinařský fond, kterému tehdy jako hlavní smysl existence vetkli do vínku rozdělování grantů na vinařský marketing a vinařům a pěstitelům pod hrozbou exekuce nařídili do fondu přispívat, bude takový skrblík a vybrané peníze ve skutečnosti na granty nijak zvlášť rozdělovat nebude.
Úspěšní žadatelé o letošní jarní granty získali pouhých 24% z rozpočtu fondu. A v právě skončeném podzimním kole fond rozdělil vůbec rekordně málo, jenom 4% rozpočtu, nejméně od roku 2008. Z bezmála 69 milionů korun, které na letošek má, tak přislíbil pouhých 19 milionů grantů.
Přislíbil, ne rozdělil. Žadatelé o granty předkládají po skončení projektu vyúčtování a fond po jeho kontrole může z různých důvodů přislíbenou částku snížit a žadatelům vyplatit míň.

Extra úsporná grantová politika

Na korunu lze zrekapitulovat osud žádostí o granty podávaných mezi lety 2008 až 2015, kdy měl fond k dispozici 514 milionů korun.
V těchto letech požádali autoři téměř 3 700 projektů o granty za 280 milionů korun. Fond rozhodnutím vyhověl 3 200 žadatelům, kterým přislíbil 134 milionů korun, polovinu požadované sumy. Ale vyplatil ještě méně, jen 83 milionů. Takže za osm let použil ze svých půl miliardových příjmů na pro smysl fondu klíčové granty jen 16%.

Co fond nejvíc baví?

Ilustrativní je oznámení fondu na jeho webu o rozdělení podzimních grantů. Na zářijovém jednání totiž rada fondu neschvalovala jen grantové žádosti, ale jednala i o dalších aktivitách. A ve zprávě, kterou o tom vydala, zabírá “stěžejní” zmínka o grantech jen čtvrtinu sdělení a celé tři čtvrtiny patří všemu jinému, jen ne grantům.
Takže vinaři a pěstitelé platí, granty podle zákona se neudělují, podpora vinařského marketingu strádá a fond řeší kdeco jiného, než co podle zákona má. Jaký to má smysl?


Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu při řízení o rozhodování o jeho podporách.

Nejčtenější

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uved...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...