Přeskočit na hlavní obsah

Kolik vinařských grantů opravdu za posledních osm let rozdělil grantový fond?

Peníze na granty pro marketing a vinařskou turistiku

Zákonodárci zřejmě před dvanácti lety nečekali, že Vinařský fond, kterému tehdy jako hlavní smysl existence vetkli do vínku rozdělování grantů na vinařský marketing a vinařům a pěstitelům pod hrozbou exekuce nařídili do fondu přispívat, bude takový skrblík a vybrané peníze ve skutečnosti na granty nijak zvlášť rozdělovat nebude.
Úspěšní žadatelé o letošní jarní granty získali pouhých 24% z rozpočtu fondu. A v právě skončeném podzimním kole fond rozdělil vůbec rekordně málo, jenom 4% rozpočtu, nejméně od roku 2008. Z bezmála 69 milionů korun, které na letošek má, tak přislíbil pouhých 19 milionů grantů.
Přislíbil, ne rozdělil. Žadatelé o granty předkládají po skončení projektu vyúčtování a fond po jeho kontrole může z různých důvodů přislíbenou částku snížit a žadatelům vyplatit míň.

Extra úsporná grantová politika

Na korunu lze zrekapitulovat osud žádostí o granty podávaných mezi lety 2008 až 2015, kdy měl fond k dispozici 514 milionů korun.
V těchto letech požádali autoři téměř 3 700 projektů o granty za 280 milionů korun. Fond rozhodnutím vyhověl 3 200 žadatelům, kterým přislíbil 134 milionů korun, polovinu požadované sumy. Ale vyplatil ještě méně, jen 83 milionů. Takže za osm let použil ze svých půl miliardových příjmů na pro smysl fondu klíčové granty jen 16%.

Co fond nejvíc baví?

Ilustrativní je oznámení fondu na jeho webu o rozdělení podzimních grantů. Na zářijovém jednání totiž rada fondu neschvalovala jen grantové žádosti, ale jednala i o dalších aktivitách. A ve zprávě, kterou o tom vydala, zabírá “stěžejní” zmínka o grantech jen čtvrtinu sdělení a celé tři čtvrtiny patří všemu jinému, jen ne grantům.
Takže vinaři a pěstitelé platí, granty podle zákona se neudělují, podpora vinařského marketingu strádá a fond řeší kdeco jiného, než co podle zákona má. Jaký to má smysl?


Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu při řízení o rozhodování o jeho podporách.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Jakou má cenu víno z Česka a co za tím vězí

Cena vína Víno z Česka stojí nachlup šedesát korun litr a tuzemská politika s tím vlastně nic nesvede. Vážně? Tak pomalu a popořadě. Ptát se na ceny tuzemských vín může být nošením dříví do lesa, když máme eshopy, heuréky, do noci otevřené supermarkety, ve schránkách jejich reklamní letáky a na dně nákupních košíků zahozené účtenky eet. Jenže otázka je zákeřnější, není jedna a zní: jakou cenu má víno z Česka dnes, jakou mělo včera a jaké je její srovnání se světem? A kdo za to může? Kalousek nebo Babiš? Takže čísla Začněme čísly. Podle tržního informačního systému stojí v první třetině letošního roku litr vína z Česka 60,60 Kč, vloni stál 59,90 Kč a v roce 2004, kdy se tuzemští vinaři stali součástí jednotného trhu EU, byl za 62,70 Kč. Za celé téměř patnáctileté sledované období od předposledního měsíce roku 2002 až do dubna 2017 je dlouhodobá průměrná cena lahvového vína z Česka přesně 60,00 Kč, tedy sedmička za 45 korun. Je to cena přímo z výrobního podniku, bez dopravy,