Přeskočit na hlavní obsah

Kolik vinařských grantů opravdu za posledních osm let rozdělil grantový fond?

Peníze na granty pro marketing a vinařskou turistiku

Zákonodárci zřejmě před dvanácti lety nečekali, že Vinařský fond, kterému tehdy jako hlavní smysl existence vetkli do vínku rozdělování grantů na vinařský marketing a vinařům a pěstitelům pod hrozbou exekuce nařídili do fondu přispívat, bude takový skrblík a vybrané peníze ve skutečnosti na granty nijak zvlášť rozdělovat nebude.
Úspěšní žadatelé o letošní jarní granty získali pouhých 24% z rozpočtu fondu. A v právě skončeném podzimním kole fond rozdělil vůbec rekordně málo, jenom 4% rozpočtu, nejméně od roku 2008. Z bezmála 69 milionů korun, které na letošek má, tak přislíbil pouhých 19 milionů grantů.
Přislíbil, ne rozdělil. Žadatelé o granty předkládají po skončení projektu vyúčtování a fond po jeho kontrole může z různých důvodů přislíbenou částku snížit a žadatelům vyplatit míň.

Extra úsporná grantová politika

Na korunu lze zrekapitulovat osud žádostí o granty podávaných mezi lety 2008 až 2015, kdy měl fond k dispozici 514 milionů korun.
V těchto letech požádali autoři téměř 3 700 projektů o granty za 280 milionů korun. Fond rozhodnutím vyhověl 3 200 žadatelům, kterým přislíbil 134 milionů korun, polovinu požadované sumy. Ale vyplatil ještě méně, jen 83 milionů. Takže za osm let použil ze svých půl miliardových příjmů na pro smysl fondu klíčové granty jen 16%.

Co fond nejvíc baví?

Ilustrativní je oznámení fondu na jeho webu o rozdělení podzimních grantů. Na zářijovém jednání totiž rada fondu neschvalovala jen grantové žádosti, ale jednala i o dalších aktivitách. A ve zprávě, kterou o tom vydala, zabírá “stěžejní” zmínka o grantech jen čtvrtinu sdělení a celé tři čtvrtiny patří všemu jinému, jen ne grantům.
Takže vinaři a pěstitelé platí, granty podle zákona se neudělují, podpora vinařského marketingu strádá a fond řeší kdeco jiného, než co podle zákona má. Jaký to má smysl?


Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu při řízení o rozhodování o jeho podporách.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...