Přeskočit na hlavní obsah

Informace o vinaření, které za 11 let a 36 milionů změnily Česko

Bez informací dnes nelze být

Poptávka veřejnosti po informacích o vinařství a vinohradnictví, které soukromý sektor tehdy zjevně nezvládal poskytovat, musela být v roce 2004 obrovská.
Jen tak lze pochopit, proč zákonodárci nadáli povinností poskytovat tyto informace Vinařský fond. A tento deficit zjevně trvá dodnes, protože ani novela vinařského zákona z fondu tuto povinnost nesejmula.
Než se podíváme, kolika a jakými informacemi fond veřejnost za ta léta zasypal, sečteme, že za tuto povinnost zaplatil mezi lety 2005 až 2015 celých 36 milionů korun. Což z jeho jedenáctiletého rozpočtu 528 milionů, který spolu s daňovými poplatníky naplňují sami vinaři a vinohradníci, bylo nemalých 7 %.

Statistika

Všechny poskytnuté informace jsou podle fondu na oficiálních stránkách tuzemského vinařství. Z jejich elektronického seznamu na uvedeném webu vyplývá, že za zmíněných jedenáct let fond vydal přesně 428 informací.
Ročně tedy fond veřejnosti poskytl necelých 39 informací a cena jedné zprávy tak stála 84 tisíce korun.

Při takovéhle kadenci a ceně se lze domnívat, že kvalitou, rozsahem a exkluzivitou musí být veřejnost novinkami z fondu fascinovaná a soukromý informační sektor se závistí pokukuje, co sektor veřejný ve srovnání s ním dokáže.

Všechny zprávy na jedné hromadě

Nebudeme napínat, sumářem všech informací fondu mohou naši čtenáři listovat zde tam a zpět podle libosti a svého času.
Většinou se ovšem dozví, že "Moravští a čeští vinaři se představí na prestižním vinařském veletrhu...," "Moravská vína získala velkou zlatou medaili a další....," nebo "Memorandum o spolupráci Svazu vinařů ČR a Jihomoravského kraje...."
Ale často také zprávy o akcích, které sám fond podpořil svými granty a často také neexkluzivní informace a tiskové zprávy, které do světa jako první uvedli organizátoři akcí a fond je pouze tlumočí.
Letos už se veřejnost od fondu dozvěděla nadprůměrných 48 novinek a protože rok je ve své závěrečné vinařsky významné čtvrtině, s dalšími zprávami se v příštích týdnech jistě roztrhne pytel. 
Protože kdo by si dnes bez těchto informací ještě dokázal představit svůj život?

Informace na závěr

I tak ale na závěr zbývá pár dráždivých otázek.
Proč Vinařský fond zveřejňuje zprávy prostřednictvím webu www.wineofczechrepublic.cz provozovaného na doménách soukromého subjektu, které nikdy nevlastnil? Je to zrovna tak absurdní, jako kdyby Český rozhlas, Česká televize nebo Úřad vlády provozovaly své weby na doménách rozhlas.cz, ceskatelevize.cz a vlada.cz, které by ale nebyly jejich. Proč vlastně Vinařský fond nezveřejňuje své vinařské zprávy na vlastním webu, který na vlastní doméně vinarskyfond.cz provozuje?
Proč jsou na webu  www.wineofczechrepublic.cz publikované zprávy, jejichž autorem Vinařský fond není?
A informuje vůbec na tomhle webu veřejnost o vinařství a vinohradnictví samotný Vinařský fond, když jsou všechny publikované příspěvky zveřejněné administrátory s doménou @vinarskecentrum.cz?
V takovém případě by se totiž Vinařský fond fakticky zbavil kontroly nad činností, která podle vinařského zákona spadá do jeho gesce. A kde by pak končilo vykázaných 36 milionů korun?

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Produkce VOC vín v letech 2021 a 2022

Změny ve struktuře, obsahu i zdrojích Situační a výhledové zprávy v oboru Víno Ministerstva zemědělství způsobily, že v posledních čtenáři nenaleznou údaje o produkci VOC vín v roce 2021. Nyní už je ale bilance produkce těchto vín, jejichž vzorem měl být italský systém DOC, francouzský AOC či AOP a další, byť srovnání není vůbec přiléhavé , kompletní. Aktuálních patnáct povolených VOC oblastí v roce 2022 vyprodukovalo 2,83 tisíce hektolitrů VOC vína, o třetinu méně, než v předchozím roce. Podíl produkce VOC vín na celkové domácí produkci 528 tis. hl tak klesl na nepovšimnutelných 0,54 % . Tři oblasti žádné VOC víno nevyrobily, Mělník, Hustopečsko a Přítlucká hora. O rok dříve bylo vín VOC 4,1 tisíce hektolitrů a v roce 2020 3,9 tis. hl. Zatříděné víno MJ 2021 2022 VOC Znojmo l 249 794 141 001 VOC Mikulovsko l 37 197