Přeskočit na hlavní obsah

Informace o vinaření, které za 11 let a 36 milionů změnily Česko

Bez informací dnes nelze být

Poptávka veřejnosti po informacích o vinařství a vinohradnictví, které soukromý sektor tehdy zjevně nezvládal poskytovat, musela být v roce 2004 obrovská.
Jen tak lze pochopit, proč zákonodárci nadáli povinností poskytovat tyto informace Vinařský fond. A tento deficit zjevně trvá dodnes, protože ani novela vinařského zákona z fondu tuto povinnost nesejmula.
Než se podíváme, kolika a jakými informacemi fond veřejnost za ta léta zasypal, sečteme, že za tuto povinnost zaplatil mezi lety 2005 až 2015 celých 36 milionů korun. Což z jeho jedenáctiletého rozpočtu 528 milionů, který spolu s daňovými poplatníky naplňují sami vinaři a vinohradníci, bylo nemalých 7 %.

Statistika

Všechny poskytnuté informace jsou podle fondu na oficiálních stránkách tuzemského vinařství. Z jejich elektronického seznamu na uvedeném webu vyplývá, že za zmíněných jedenáct let fond vydal přesně 428 informací.
Ročně tedy fond veřejnosti poskytl necelých 39 informací a cena jedné zprávy tak stála 84 tisíce korun.

Při takovéhle kadenci a ceně se lze domnívat, že kvalitou, rozsahem a exkluzivitou musí být veřejnost novinkami z fondu fascinovaná a soukromý informační sektor se závistí pokukuje, co sektor veřejný ve srovnání s ním dokáže.

Všechny zprávy na jedné hromadě

Nebudeme napínat, sumářem všech informací fondu mohou naši čtenáři listovat zde tam a zpět podle libosti a svého času.
Většinou se ovšem dozví, že "Moravští a čeští vinaři se představí na prestižním vinařském veletrhu...," "Moravská vína získala velkou zlatou medaili a další....," nebo "Memorandum o spolupráci Svazu vinařů ČR a Jihomoravského kraje...."
Ale často také zprávy o akcích, které sám fond podpořil svými granty a často také neexkluzivní informace a tiskové zprávy, které do světa jako první uvedli organizátoři akcí a fond je pouze tlumočí.
Letos už se veřejnost od fondu dozvěděla nadprůměrných 48 novinek a protože rok je ve své závěrečné vinařsky významné čtvrtině, s dalšími zprávami se v příštích týdnech jistě roztrhne pytel. 
Protože kdo by si dnes bez těchto informací ještě dokázal představit svůj život?

Informace na závěr

I tak ale na závěr zbývá pár dráždivých otázek.
Proč Vinařský fond zveřejňuje zprávy prostřednictvím webu www.wineofczechrepublic.cz provozovaného na doménách soukromého subjektu, které nikdy nevlastnil? Je to zrovna tak absurdní, jako kdyby Český rozhlas, Česká televize nebo Úřad vlády provozovaly své weby na doménách rozhlas.cz, ceskatelevize.cz a vlada.cz, které by ale nebyly jejich. Proč vlastně Vinařský fond nezveřejňuje své vinařské zprávy na vlastním webu, který na vlastní doméně vinarskyfond.cz provozuje?
Proč jsou na webu  www.wineofczechrepublic.cz publikované zprávy, jejichž autorem Vinařský fond není?
A informuje vůbec na tomhle webu veřejnost o vinařství a vinohradnictví samotný Vinařský fond, když jsou všechny publikované příspěvky zveřejněné administrátory s doménou @vinarskecentrum.cz?
V takovém případě by se totiž Vinařský fond fakticky zbavil kontroly nad činností, která podle vinařského zákona spadá do jeho gesce. A kde by pak končilo vykázaných 36 milionů korun?

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Vinařství Neoklas koupil slovenský miliardář a stává se dvojkou mezi českými producenty

Na nákupech v Šardicích Tuzemská divize investiční skupiny FPD Group slovenského miliardáře Antona Siekela, které už patří Vinařství Mutěnice, 15. dubna formálně završila proces, na jehož základě koupila za stovky milionů korun společnost Neoklas ze Šardic na Hodonínsku, vinařství s 345 hektary vinic a značkami Vinný sklep Sovín a Augustiniánské sklepy.  Skupina FPD Group tím vstoupila mezi největší tuzemské vinařské společnosti jako jsou Bohemia Sekt, Zámecké vinařství Bzenec nebo Znovín Znojmo a podle svých slov se stává tuzemskou dvojkou.
"Doposud jsme se soustředili na import a stáčení kvalitních vín za příznivé ceny. S akvizicí Neoklasu rozšiřujeme zásadním způsobem naše produktové portfolio o vína moravského původu. Činíme tak zejména s ohledem na raketově rostoucí spotřebu právě moravského vína," uvedl Tomáš Šupa z FPD Group.
Expanze na tuzemském trhu i v zahraničí Skupina chce dále expandovat nákupem dalších vinic i vinařství, její vizí je obhospodařování až 1000 h…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…

Podpora pro nově vysazované vinice

Podpory na pořízení sazenic pro nové vinice Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond bude v rámci programu Zemědělec poskytovat podporu také na pořízení sazenic révy vinné související s výsadbou nových vinic. Novou výsadbou vinic se rozumí výsadba révy vinné, vysazená na základě uděleného povolení pro novou výsadbu dle čl. 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nebo z práv z rezervy udělených podle čl. 85 k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a převedených do povolení pro novou výsadbu dle čl. 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Splnění podmínky výsadby nových vinic se prokáže doručením rozhodnutí o registraci vinice a rozhodnutím o povolení výsadby vystaveného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.