Přeskočit na hlavní obsah

Informace o vinaření, které za 11 let a 36 milionů změnily Česko

Bez informací dnes nelze být

Poptávka veřejnosti po informacích o vinařství a vinohradnictví, které soukromý sektor tehdy zjevně nezvládal poskytovat, musela být v roce 2004 obrovská.
Jen tak lze pochopit, proč zákonodárci nadáli povinností poskytovat tyto informace Vinařský fond. A tento deficit zjevně trvá dodnes, protože ani novela vinařského zákona z fondu tuto povinnost nesejmula.
Než se podíváme, kolika a jakými informacemi fond veřejnost za ta léta zasypal, sečteme, že za tuto povinnost zaplatil mezi lety 2005 až 2015 celých 36 milionů korun. Což z jeho jedenáctiletého rozpočtu 528 milionů, který spolu s daňovými poplatníky naplňují sami vinaři a vinohradníci, bylo nemalých 7 %.

Statistika

Všechny poskytnuté informace jsou podle fondu na oficiálních stránkách tuzemského vinařství. Z jejich elektronického seznamu na uvedeném webu vyplývá, že za zmíněných jedenáct let fond vydal přesně 428 informací.
Ročně tedy fond veřejnosti poskytl necelých 39 informací a cena jedné zprávy tak stála 84 tisíce korun.

Při takovéhle kadenci a ceně se lze domnívat, že kvalitou, rozsahem a exkluzivitou musí být veřejnost novinkami z fondu fascinovaná a soukromý informační sektor se závistí pokukuje, co sektor veřejný ve srovnání s ním dokáže.

Všechny zprávy na jedné hromadě

Nebudeme napínat, sumářem všech informací fondu mohou naši čtenáři listovat zde tam a zpět podle libosti a svého času.
Většinou se ovšem dozví, že "Moravští a čeští vinaři se představí na prestižním vinařském veletrhu...," "Moravská vína získala velkou zlatou medaili a další....," nebo "Memorandum o spolupráci Svazu vinařů ČR a Jihomoravského kraje...."
Ale často také zprávy o akcích, které sám fond podpořil svými granty a často také neexkluzivní informace a tiskové zprávy, které do světa jako první uvedli organizátoři akcí a fond je pouze tlumočí.
Letos už se veřejnost od fondu dozvěděla nadprůměrných 48 novinek a protože rok je ve své závěrečné vinařsky významné čtvrtině, s dalšími zprávami se v příštích týdnech jistě roztrhne pytel. 
Protože kdo by si dnes bez těchto informací ještě dokázal představit svůj život?

Informace na závěr

I tak ale na závěr zbývá pár dráždivých otázek.
Proč Vinařský fond zveřejňuje zprávy prostřednictvím webu www.wineofczechrepublic.cz provozovaného na doménách soukromého subjektu, které nikdy nevlastnil? Je to zrovna tak absurdní, jako kdyby Český rozhlas, Česká televize nebo Úřad vlády provozovaly své weby na doménách rozhlas.cz, ceskatelevize.cz a vlada.cz, které by ale nebyly jejich. Proč vlastně Vinařský fond nezveřejňuje své vinařské zprávy na vlastním webu, který na vlastní doméně vinarskyfond.cz provozuje?
Proč jsou na webu  www.wineofczechrepublic.cz publikované zprávy, jejichž autorem Vinařský fond není?
A informuje vůbec na tomhle webu veřejnost o vinařství a vinohradnictví samotný Vinařský fond, když jsou všechny publikované příspěvky zveřejněné administrátory s doménou @vinarskecentrum.cz?
V takovém případě by se totiž Vinařský fond fakticky zbavil kontroly nad činností, která podle vinařského zákona spadá do jeho gesce. A kde by pak končilo vykázaných 36 milionů korun?

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř