Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh s vínem nenašla ani policie


V roce 2015 podsunuli lobbisté vládě a parlamentu kvalifikovaný odhad, podle kterého probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 milionů hektolitrů jde o objem 0,5 milionu hektolitrů vína za rok. To podle státem přejatého odhadu odpovídá částce asi 525 milionů korun ročně, která není vybírána na dani z přidané hodnoty a další únik představuje neodvedená daň z příjmu, která při tomto objemu ročně činí přibližně 500 milionů.

Jak jsme v analýze Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska zdokumentovali, po novele vinařského zákona zdůvodněné tímto odhadem se na bílém trhu půl milionu hektolitrů vína z údajného černého trhu nikdy neobjevilo a státu proto slibovaná miliarda nepřibyla. Novela sice na čas zamíchala žebříčkem největších vinařství, ale nijak se nedotkla cen vína.

Černý trh s vínem neodhalili jen lobbisté, ale na základě anonymního trestního oznámení podepsaného „poctivý vinař z Břeclavska“ ho měla hledat i policie.

Policie

Zmíněná analýza citovala policejního tiskového mluvčího Ondřeje Moravčíka, podle nějž "z rozhovorů s kolegy kriminalisty vyplynulo, že se policie žádným případem z vinařského průmyslu nezabývá," ale s případem trestního oznámení odkázal na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Tehdejší vrchní státní zástupce Ivo Ištvan ale k tomuto ani jinému případu informace o úspěších z boje proti černému trhu s vínem ke zveřejnění neměl.

Státní zastupitelství

Po personální změně a s ročním odstupem proto putoval na olomoucké státní zastupitelství stejný dotaz. První zaslaná odpověď zněla, že trestní oznámení podepsané „poctivý vinař z Břeclavska“ ani nebylo podáno u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, ale u Národní centrály proti organizovanému zločinu. Na následný dotaz o osudu trestního oznámení a vůbec pátrání po černém trhu s vínem sdělil její tiskový mluvčí Jaroslav Ibehej, že nemá informace, že by se na centrále takovou věcí zabývali.

Jen o pár dní později pak státní zástupce Ondřej Frgal jednoznačně uvedl, že žádný státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci od roku 2012 nebyl a v současnosti není orgánem činným v trestním řízení v žádné trestní věci, kterou lze charakterizovat jako daňový únik při obchodování s vínem nebo jako černý obchod s vínem.

Po černém trhu se slehla zem

Jsou jen dvě možnosti. Buď existuje černý trh s vínem bez povšimnutí státu i konkurence dodnes. Nebo byl tento trh spolu s jeho rozsáhlou distribuční sítí zaznamenán pouze na stránkách lobbisty šířeného odhadu. Protože v reálném světě ho žádný státní orgán nikdy nezaznamenal.

Nejčtenější

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské vinařství v roce 2023

 © Austrian Wine / Robert Herbst Několik dní před začátkem letošní sklizně byla zveřejněná zpráva Rakouské vino 2023 nabízející komplexní pohled na rakouský vinařský průmysl i jeho zákazníky. Jaký je ve srovnání s českým? Vinice Současná plocha rakouských vinic je 44 tisic hektarů, z toho plocha plodných vinic je téměř 42 tisic hektarů, na nichž hospodařilo 10 012 producentů. 30 tisic hektarů, tedy 68,4 % osázené plochy je osázeno bílými jakostními odrůdami révy vinné. Rakousko proto říká, že je klasickou zemí bílých vín. Nejpěstovanější odrůdou je Veltlínské zelené s podílem 32,3 % osázených vinic. V Česku je 18 tisic hektarů vinic, z toho plodných je 17,7 tisic ha, o 60 % méně. Odrůdy moštové bílé tvoří 73 % a jejich plocha se zvyšuje, takže i Česko je klasickou zemí bílých vín. A Veltlínské zelené je s 1 487 hektary  jednička  i v Česku. Registrovaných pěstitelů je 13 263, absolutně i relativně mnohem víc, než rakouských. Sklizeň V Rakousku se sklidilo objemově 2 330 713 hektolitrů,