Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh s vínem nenašla ani policie


V roce 2015 podsunuli lobbisté vládě a parlamentu kvalifikovaný odhad, podle kterého probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 milionů hektolitrů jde o objem 0,5 milionu hektolitrů vína za rok. To podle státem přejatého odhadu odpovídá částce asi 525 milionů korun ročně, která není vybírána na dani z přidané hodnoty a další únik představuje neodvedená daň z příjmu, která při tomto objemu ročně činí přibližně 500 milionů.

Jak jsme v analýze Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska zdokumentovali, po novele vinařského zákona zdůvodněné tímto odhadem se na bílém trhu půl milionu hektolitrů vína z údajného černého trhu nikdy neobjevilo a státu proto slibovaná miliarda nepřibyla. Novela sice na čas zamíchala žebříčkem největších vinařství, ale nijak se nedotkla cen vína.

Černý trh s vínem neodhalili jen lobbisté, ale na základě anonymního trestního oznámení podepsaného „poctivý vinař z Břeclavska“ ho měla hledat i policie.

Policie

Zmíněná analýza citovala policejního tiskového mluvčího Ondřeje Moravčíka, podle nějž "z rozhovorů s kolegy kriminalisty vyplynulo, že se policie žádným případem z vinařského průmyslu nezabývá," ale s případem trestního oznámení odkázal na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Tehdejší vrchní státní zástupce Ivo Ištvan ale k tomuto ani jinému případu informace o úspěších z boje proti černému trhu s vínem ke zveřejnění neměl.

Státní zastupitelství

Po personální změně a s ročním odstupem proto putoval na olomoucké státní zastupitelství stejný dotaz. První zaslaná odpověď zněla, že trestní oznámení podepsané „poctivý vinař z Břeclavska“ ani nebylo podáno u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, ale u Národní centrály proti organizovanému zločinu. Na následný dotaz o osudu trestního oznámení a vůbec pátrání po černém trhu s vínem sdělil její tiskový mluvčí Jaroslav Ibehej, že nemá informace, že by se na centrále takovou věcí zabývali.

Jen o pár dní později pak státní zástupce Ondřej Frgal jednoznačně uvedl, že žádný státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci od roku 2012 nebyl a v současnosti není orgánem činným v trestním řízení v žádné trestní věci, kterou lze charakterizovat jako daňový únik při obchodování s vínem nebo jako černý obchod s vínem.

Po černém trhu se slehla zem

Jsou jen dvě možnosti. Buď existuje černý trh s vínem bez povšimnutí státu i konkurence dodnes. Nebo byl tento trh spolu s jeho rozsáhlou distribuční sítí zaznamenán pouze na stránkách lobbisty šířeného odhadu. Protože v reálném světě ho žádný státní orgán nikdy nezaznamenal.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...