Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh s vínem nenašla ani policie


V roce 2015 podsunuli lobbisté vládě a parlamentu kvalifikovaný odhad, podle kterého probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 milionů hektolitrů jde o objem 0,5 milionu hektolitrů vína za rok. To podle státem přejatého odhadu odpovídá částce asi 525 milionů korun ročně, která není vybírána na dani z přidané hodnoty a další únik představuje neodvedená daň z příjmu, která při tomto objemu ročně činí přibližně 500 milionů.

Jak jsme v analýze Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska zdokumentovali, po novele vinařského zákona zdůvodněné tímto odhadem se na bílém trhu půl milionu hektolitrů vína z údajného černého trhu nikdy neobjevilo a státu proto slibovaná miliarda nepřibyla. Novela sice na čas zamíchala žebříčkem největších vinařství, ale nijak se nedotkla cen vína.

Černý trh s vínem neodhalili jen lobbisté, ale na základě anonymního trestního oznámení podepsaného „poctivý vinař z Břeclavska“ ho měla hledat i policie.

Policie

Zmíněná analýza citovala policejního tiskového mluvčího Ondřeje Moravčíka, podle nějž "z rozhovorů s kolegy kriminalisty vyplynulo, že se policie žádným případem z vinařského průmyslu nezabývá," ale s případem trestního oznámení odkázal na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Tehdejší vrchní státní zástupce Ivo Ištvan ale k tomuto ani jinému případu informace o úspěších z boje proti černému trhu s vínem ke zveřejnění neměl.

Státní zastupitelství

Po personální změně a s ročním odstupem proto putoval na olomoucké státní zastupitelství stejný dotaz. První zaslaná odpověď zněla, že trestní oznámení podepsané „poctivý vinař z Břeclavska“ ani nebylo podáno u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, ale u Národní centrály proti organizovanému zločinu. Na následný dotaz o osudu trestního oznámení a vůbec pátrání po černém trhu s vínem sdělil její tiskový mluvčí Jaroslav Ibehej, že nemá informace, že by se na centrále takovou věcí zabývali.

Jen o pár dní později pak státní zástupce Ondřej Frgal jednoznačně uvedl, že žádný státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci od roku 2012 nebyl a v současnosti není orgánem činným v trestním řízení v žádné trestní věci, kterou lze charakterizovat jako daňový únik při obchodování s vínem nebo jako černý obchod s vínem.

Po černém trhu se slehla zem

Jsou jen dvě možnosti. Buď existuje černý trh s vínem bez povšimnutí státu i konkurence dodnes. Nebo byl tento trh spolu s jeho rozsáhlou distribuční sítí zaznamenán pouze na stránkách lobbisty šířeného odhadu. Protože v reálném světě ho žádný státní orgán nikdy nezaznamenal.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho