Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh s vínem nenašla ani policie


V roce 2015 podsunuli lobbisté vládě a parlamentu kvalifikovaný odhad, podle kterého probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 milionů hektolitrů jde o objem 0,5 milionu hektolitrů vína za rok. To podle státem přejatého odhadu odpovídá částce asi 525 milionů korun ročně, která není vybírána na dani z přidané hodnoty a další únik představuje neodvedená daň z příjmu, která při tomto objemu ročně činí přibližně 500 milionů.

Jak jsme v analýze Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska zdokumentovali, po novele vinařského zákona zdůvodněné tímto odhadem se na bílém trhu půl milionu hektolitrů vína z údajného černého trhu nikdy neobjevilo a státu proto slibovaná miliarda nepřibyla. Novela sice na čas zamíchala žebříčkem největších vinařství, ale nijak se nedotkla cen vína.

Černý trh s vínem neodhalili jen lobbisté, ale na základě anonymního trestního oznámení podepsaného „poctivý vinař z Břeclavska“ ho měla hledat i policie.

Policie

Zmíněná analýza citovala policejního tiskového mluvčího Ondřeje Moravčíka, podle nějž "z rozhovorů s kolegy kriminalisty vyplynulo, že se policie žádným případem z vinařského průmyslu nezabývá," ale s případem trestního oznámení odkázal na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Tehdejší vrchní státní zástupce Ivo Ištvan ale k tomuto ani jinému případu informace o úspěších z boje proti černému trhu s vínem ke zveřejnění neměl.

Státní zastupitelství

Po personální změně a s ročním odstupem proto putoval na olomoucké státní zastupitelství stejný dotaz. První zaslaná odpověď zněla, že trestní oznámení podepsané „poctivý vinař z Břeclavska“ ani nebylo podáno u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, ale u Národní centrály proti organizovanému zločinu. Na následný dotaz o osudu trestního oznámení a vůbec pátrání po černém trhu s vínem sdělil její tiskový mluvčí Jaroslav Ibehej, že nemá informace, že by se na centrále takovou věcí zabývali.

Jen o pár dní později pak státní zástupce Ondřej Frgal jednoznačně uvedl, že žádný státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci od roku 2012 nebyl a v současnosti není orgánem činným v trestním řízení v žádné trestní věci, kterou lze charakterizovat jako daňový únik při obchodování s vínem nebo jako černý obchod s vínem.

Po černém trhu se slehla zem

Jsou jen dvě možnosti. Buď existuje černý trh s vínem bez povšimnutí státu i konkurence dodnes. Nebo byl tento trh spolu s jeho rozsáhlou distribuční sítí zaznamenán pouze na stránkách lobbisty šířeného odhadu. Protože v reálném světě ho žádný státní orgán nikdy nezaznamenal.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.