Přeskočit na hlavní obsah

Fond se chlubí cizím peřím

Nestálo by to za řeč, kdyby to nestálo 36 milionů. Tolik utratil Vinařský fond mezi lety 2005 až 2015 za zveřejnění 428 informací o vinařství a pěstitelství na webu wineofczechrepublic.cz. Jedna zpráva bratru za 84 tisíc, jak píšeme zde.

Je to prý jinak

Jenže Vinařský fond poslal na sklonku roku tichou mailovou poštou vinařům, kteří mu pod hrozbou exekuce posílají každoročně poplatky z každého litru vína a každého hektaru vinice, filipiku, že to není pravda.
Napsal to přesně takhle: “Pojem „informace“ si autor zjevně vysvětluje po svém a chápe jej pouze jako zveřejněné informace na webu wineofczechrepublic.cz. To je samozřejmě ale jen část „informační činnosti“ Fondu. Poskytování informací je samozřejmě také pořádání různých školení, seminářů pro vinaře, vydávání publikací s vinařskou a vinohradnickou tématikou, informační servis vinařům zajišťovaný např. prostřednictvím Svazu vinařů, nemluvě o mediální komunikaci. Atd., atd.

Jedna mystifikace vedle druhé

Pojem “informace“ si nemusíme “vysvětlovat po svém,” stačí nahlédnout do zákona, kde se informací rozumí “jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Proto pokud fond veřejnost o vinaření informoval, jak mu zákon ukládá, musí být tento obsah někde s jeho autorstvím zaznamenaný. 

Raz

Fond ve svém deset let trvajícím, i když na Vánoce čerstvě zmizelém webovém sdělení píše, že “informace o víně, vinařství jsou zveřejňovány v aktualitách pro tisk na stránkách z www.vinazmoravy.cz.” Zveřejňovány a zaznamenány, podtrhujeme. 
Ale zde najdeme jen těch něco málo přes 400 zpráv za jedenáct let.

Dva

Zdvihněte ruku, kdo jste byl na školení nebo semináři fondu a kdo jste kdy držel v ruce publikaci fondu. 
Fond na tyto aktivity rozděluje granty. To není totéž a proto také nemůže zaměnit peníze z přihrádky granty za peníze z přihrádky informace, tím by porušil zákon. 
Vinařské informace tedy v publikacích, na školeních i seminářích zaznamenané jsou, ale jejich autorem není fond, jen se chlubí cizím peřím.

Tři

Že servis vinařům zajišťovaný prostřednictvím Svazu vinařů rozhodně nepatří mezi informace fondu ví fond velmi dobře. Odměnu za tuto činnost ani nepřiřazuje ke svým výdajům za poskytování informací, což by jinak podle zákona musel. 
I proto potvrdil, že na poskytování informací nemůže dávat jiným podpory ani od nich pořizovat úplatná plnění, když jejich “realizace či zajišťování spadá výhradně do působnosti samotného fondu a nikoliv do působnosti třetích osob.”

Čtyři

Co je mediální komunikace fondu nevíme. Že tím fond nemyslí své nelegální marketingové kampaně za třetinu miliardy je zcela zřejmé, protože podle vlastních údajů na informace vynaložil “jen” třicetinu miliardy, jak píšeme hned v úvodu.
Zkrátka na stole stále neleží žádný doklad, že by fond za 11 let a 36 vykázaných milionů zorganizoval jediný seminář, jediné školení, vydal jedinou publikaci nebo zaplatil mediální komunikaci.

Informací jak šafránu

Že se v poskytnutých informacích a ani v tom co je informace fond neorientuje, dokazuje odpověď na náš dotaz ohledně sumáře poskytnutých informací fondu za poslední roky, když uvedl, že “v podstatě veškeré informace, které Vinařský fond veřejnosti podává, se týkají vinohradnictví a vinařství.” 
To je trochu nabubřelé tvrzení, protože aktuality o otevíracích hodinách fondu, jeho stěhování, nových členech rady, o vyhlášení grantů nebo výzvy k zaplacení odvodů fondu informacemi o vinaření bezpochyby nejsou. 
Takže na vinařské zprávy fondu zatím zůstává jen ta jedna jediná hubená památka na uvedeném webu wineofczechrepublic.cz (dokud ji někdo nesmaže). 
Kdyby nešlo o čtyřicet milionů, bylo by to k smíchu.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř