Přeskočit na hlavní obsah

Fond se chlubí cizím peřím

Nestálo by to za řeč, kdyby to nestálo 36 milionů. Tolik utratil Vinařský fond mezi lety 2005 až 2015 za zveřejnění 428 informací o vinařství a pěstitelství na webu wineofczechrepublic.cz. Jedna zpráva bratru za 84 tisíc, jak píšeme zde.

Je to prý jinak

Jenže Vinařský fond poslal na sklonku roku tichou mailovou poštou vinařům, kteří mu pod hrozbou exekuce posílají každoročně poplatky z každého litru vína a každého hektaru vinice, filipiku, že to není pravda.
Napsal to přesně takhle: “Pojem „informace“ si autor zjevně vysvětluje po svém a chápe jej pouze jako zveřejněné informace na webu wineofczechrepublic.cz. To je samozřejmě ale jen část „informační činnosti“ Fondu. Poskytování informací je samozřejmě také pořádání různých školení, seminářů pro vinaře, vydávání publikací s vinařskou a vinohradnickou tématikou, informační servis vinařům zajišťovaný např. prostřednictvím Svazu vinařů, nemluvě o mediální komunikaci. Atd., atd.

Jedna mystifikace vedle druhé

Pojem “informace“ si nemusíme “vysvětlovat po svém,” stačí nahlédnout do zákona, kde se informací rozumí “jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“

Proto pokud fond veřejnost o vinaření informoval, jak mu zákon ukládá, musí být tento obsah někde s jeho autorstvím zaznamenaný. 

Raz

Fond ve svém deset let trvajícím, i když na Vánoce čerstvě zmizelém webovém sdělení píše, že “informace o víně, vinařství jsou zveřejňovány v aktualitách pro tisk na stránkách z www.vinazmoravy.cz.” Zveřejňovány a zaznamenány, podtrhujeme. 
Ale zde najdeme jen těch něco málo přes 400 zpráv za jedenáct let.

Dva

Zdvihněte ruku, kdo jste byl na školení nebo semináři fondu a kdo jste kdy držel v ruce publikaci fondu. 
Fond na tyto aktivity rozděluje granty. To není totéž a proto také nemůže zaměnit peníze z přihrádky granty za peníze z přihrádky informace, tím by porušil zákon. 
Vinařské informace tedy v publikacích, na školeních i seminářích zaznamenané jsou, ale jejich autorem není fond, jen se chlubí cizím peřím.

Tři

Že servis vinařům zajišťovaný prostřednictvím Svazu vinařů rozhodně nepatří mezi informace fondu ví fond velmi dobře. Odměnu za tuto činnost ani nepřiřazuje ke svým výdajům za poskytování informací, což by jinak podle zákona musel. 
I proto potvrdil, že na poskytování informací nemůže dávat jiným podpory ani od nich pořizovat úplatná plnění, když jejich “realizace či zajišťování spadá výhradně do působnosti samotného fondu a nikoliv do působnosti třetích osob.”

Čtyři

Co je mediální komunikace fondu nevíme. Že tím fond nemyslí své nelegální marketingové kampaně za třetinu miliardy je zcela zřejmé, protože podle vlastních údajů na informace vynaložil “jen” třicetinu miliardy, jak píšeme hned v úvodu.
Zkrátka na stole stále neleží žádný doklad, že by fond za 11 let a 36 vykázaných milionů zorganizoval jediný seminář, jediné školení, vydal jedinou publikaci nebo zaplatil mediální komunikaci.

Informací jak šafránu

Že se v poskytnutých informacích a ani v tom co je informace fond neorientuje, dokazuje odpověď na náš dotaz ohledně sumáře poskytnutých informací fondu za poslední roky, když uvedl, že “v podstatě veškeré informace, které Vinařský fond veřejnosti podává, se týkají vinohradnictví a vinařství.” 
To je trochu nabubřelé tvrzení, protože aktuality o otevíracích hodinách fondu, jeho stěhování, nových členech rady, o vyhlášení grantů nebo výzvy k zaplacení odvodů fondu informacemi o vinaření bezpochyby nejsou. 
Takže na vinařské zprávy fondu zatím zůstává jen ta jedna jediná hubená památka na uvedeném webu wineofczechrepublic.cz (dokud ji někdo nesmaže). 
Kdyby nešlo o čtyřicet milionů, bylo by to k smíchu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...