Přeskočit na hlavní obsah

Klesne spotřeba vína? Co způsobí novela vinařského zákona

Vinařský zákon ještě v turbulencích

Mezi poslaneckou sněmovnou, senátem a zpět putuje novela vinařského zákona, ale její osud ještě není definitivní. 
Protože jsme chtěli nahlédnout pod pokličku příprav novely, zeptali jsme se zástupců dvou vinařských aliancí, které se v zájmu svých členů na jejím projednávání podílely, co podle nich změna vinařského zákona přinese, co z ní obhajovali nebo rozporovali a kolik je to stálo. 
Na naše otázky odpovídali Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR, sdružující největší tuzemské producenty, a Jiří Maděřič, místopředseda Vinařské asociace ČR, jejímiž členy jsou malá a střední převážně rodinná vinařství a obchodníci s vínem.

Jak velký je tuzemský vinařský trh

Než se s jejich názory seznámíme, připomeňme si parametry tuzemského trhu s vínem. 
Podle posledních údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), jejímiž členy jsou přímo státy, které jí také oficiálně poskytují své statistické údaje, vyprodukovali v roce 2012 vinaři v Česku 46 milionů litrů vína, z nichž polovinu vyvezli. Z celkově zkonzumovaných 176 milionů litrů - 17 litrů na obyvatele ročně - se tak v Česku vína z domácí produkce vypila pouhá jedna osmina.
To ale nepotvrzují tuzemské statistické údaje. Podle nich patřilo víno i vloni s očekávaným ročním objemem 140 milionů litrů na desátou příčku importovaných zemědělských komodit a podíl importu na spotřebě je o osminu nižší, tři čtvrtiny.
Tak jak tak ale platí, že při téměř konstantní regulované velikosti domácích vinic a omezení hektarového výnosu není prostor pro zvyšování domácí produkce. Bez zahraničních vín se tuzemský trh neobejde. Pokud spotřeba nepoklesne. Pokud vzroste, bude ho třeba tím víc. 
Jak s tím souvisí novela vinařského zákona? 

Budeme po novele víno pít víc?

Změní se podle vašich výpočtů po novele vinařského zákona celková konzumace vína v Česku? Stoupne nebo klesne? Proč?
Beránek: Nepředpokládáme, že by novela zákona o vinohradnictví a vinařství měla vliv na spotřebu vína v České republice. Co však v tomto ohledu novela může přinést, jsou přesnější data z trhu. Dnes se dostupné statistiky o velikosti tuzemského trhu s vínem, a tedy i o objemu vypitého vína na osobu rozcházejí. Doufáme, že díky pravidlům, která novela zavádí, budou tato čísla přesnější.
Maděřič: Předně výpočty na situaci po schválení nemáme, je totiž otázkou, kdy začne zákon platit. Pokud se potvrdí návrh senátorů na prodloužení data účinnosti, zákon začne platit až od roku 2018. Co se změny prodeje týká, platí dlouhodobě stagnace množství prodaného víno, nejen u nás, ale i celosvětově. Vína se prodává stejně nebo méně jak v roce 2012, rozdíl je ovšem v ceně. Cenová hladina roste. Je to dáno několika faktory. Jednak rostou příjmy domácností a kupní síla pak umožňuje nákup i dražších vín lidem, co víno buď nekupovali, nebo jen to "levné." Za druhé klesá nezaměstnanost a s tím i čas, který lidé tráví mimo pracovní prostředí. Již léta je zaužívaná praxe, že zaměstnavatelé neradi trpí opilé zaměstnance a zaměstnanec většinou před prací taky nepije. Tím klesá množství vypitého i prodaného vína, prostě na něj už není tolik času. Tento trend se dotýká zejména levnějších vín. Za třetí trh dlouhodobě poškozuje kampaň, která lživě označuje třetinu trhu jako falešnou. Odrazuje od koupě vína například hloupým přirovnáním k metanolové aféře, z prstu vycucanými daty o černém trhu a daňových únicích nebo strašením o poškození x milionů nakupujích falešným vínem. Je to primitivní, účelové a krátkozraké.

Vzroste export vína?

Zvýší, nebo sníží se po přijetí novely import vína a suroviny pro jeho výrobu, nebo na to novela nebude mít vliv?
B: Rozloha tuzemských vinic je bohužel omezená a vzhledem k tomu, že Češi obecně preferují moravská a česká vína, celková produkce nestačí na pokrytí poptávky. Dá se tedy říci, že žádný tuzemský vinař nemá problém prodat všechno kvalitní víno, které vyrobil. Proto bude vždy potřeba víno do České republiky importovat. Stejně jako nepředpokládáme změnu ve spotřebě vína v České republice, tak se dle našeho názoru nezmění ani množství importovaných vín. Věříme však, že se zvýší množství oficiálně dovezeného vína, již nebude tak snadné jeho dovoz zatajit a prodávat zahraniční víno jako moravské.
M: Novela na to nebude mít v zásadě vliv, z makroekonomického hlediska se nic převratného nestane. Z pohledu vína jsme zejména spotřebitelská země, vlastní produkce pokryje zhruba třetinu poptávky. Bližší pohled však napoví, že pravděpodobně se změní skupina, která na náš trh dováží vína zahraniční a taky místo, kde se tato vína prodají. Přesun levného dovozového vína do spotřebitelských obalů pak umožní získat větší podíl na trhu zejména velkým firmám obchodujícím přes řetězce.

Kolik vinaři platí za propagaci svých vín

Kolik prostředků vaši členové investovali vloni a letos do marketingu svých produktů?
B: Tyto údaje od našich členů nemáme, ani je Vinařská unie nepotřebuje znát. Myslím, že je na každé firmě, kolik chce a může investovat do svých marketingových aktivit.
M: To je otázka, kterou nedokáži zodpovědět, jednak je to kvůli chybějícím informacím a druhak kvůli pracovnímu vytížení všech členů. Nikdo z nás nemá marketingové oddělení a za různé aktivity často neúčtují ani korunu. Typickým příkladem jsou sponzorské dary, účast na festivalech, předváděcích či degustačních akcích. Jen minimum se vydává na klasickou kampaň. Drobní vinaři marketují hlavně vlastním obličejem a svým slovem. To se těžko vyčísluje.
Stoupl objem neprodaných zásob členů unie v posledních třech letech, klesl, nebo stagnuje?
B: Nevíme o tom, že by členové Vinařské unie měli nějaké neprodané zásoby, tento údaj však pro činnost našeho spolku není podstatný, proto ho ani nesledujeme. Jak jsem však zmínil výše, v České republice není problém prodat kvalitní tuzemská vína, poptávka Čechů převyšuje to, co jsou moravští a čeští vinaři schopni vyrobit.
M: To je velmi těžko soudit, málokdo ze členů prodává víno jen jeden rok a mnohá léta s horší úrodou způsobují výrazné rozdíly mezi skladovými zásobami, tady trend je těžké hledat.

Proč vlastně novela 

Kdy přesně jste se rozhodli jednoznačně vymezit vůči novele vinařského zákona?
B: Potřebu novely zákona jsme vnímali už dlouho, již dříve jsme se například ztotožnili s návrhy Svazu vinařů ČR na opatření proti černému trhu s vínem, který dlouhodobě vnímáme jako velký problém a hrozbu tuzemského vinařství, a podpořili jsme je. Proti novele zákona o vinohradnictví a vinařství jsme se tedy nikdy nevymezovali, pouze jsme se spolu s dalšími profesními spolky zapojili do připomínkového řízení v rámci legislativního procesu.
M: Novela zákona má dvě tváře, první je potřebná, nutná a prospěšná. Týká se vinohradnictví, kde synchronizuje naše právo s komunitárním a projektovými opatřeními. EU uvolnila výsadbová práva a ČR může zvětšovat plochy vinic. Je to sice jen 1 % každý rok, ale i tak je málo zájemců na rozšíření, takže loňská kvóta byla vyčerpána až po prodloužení. Druhá část je vinařská a s tou problém máme. Od počátku jsme byli svědky manipulační a lživé kampaně, která přinutila politiky přes média k činům. Ty vedly zcela jednoznačně jen jednou cestou a kvalita vín jí rozhodně nebyla. Finální verze pak nemá žádný dopad ani na poskytování korektních informací spotřebitelům. Logotyp s vlaječkou musí být, zatímco dovozová vína se budou i nadále maskovat jako domácí v mezích zákona.

Jak je drahé lobbovat a jaký je výsledek

Jaký jste si stanovili rozpočet na obhajobu textu novely? Trefili jste se se svým odhadem?
B: V souvislosti s novelou nebyly vynaloženy žádné náklady Vinařské unie ČR, žádný rozpočet tedy nebyl potřeba.
M: Rozpočet nemáme, neinvestujeme do svých aktivit žádné asociační finanční prostředky. Vše co děláme a spotřebováváme si každý z nás hradí sám. Neodvážím se počítat kolik kdo utratil. 
Jaká pozitiva a negativa přinese novela vašim členům?
B: Novela zákona řeší několik témat, která se dotknou všech tuzemských vinařů, tedy i členů Vinařské unie. Jedná se například o výsadbu nových vinic, značení vína či boj proti nelegálnímu trhu. V rámci pozitiv vidím především jasně nastavená pravidla a procesy, tedy rovné podmínky pro všechny vinaře, což je pro členy Vinařské unie i ostatní poctivé vinaře velmi dobrá zpráva. Doufáme, že díky novele se již na trh budou dostávat pouze vína jasného původu vyrobená jen povolenými enologickými postupy, tedy že se míra falšovaných vín výrazně sníží. Negativem je z určitého pohledu zvýšená administrativa, věřím však, že benefity novely všechna negativa převýší.
M: Neočekáváme žádný přínos, naproti tomu může dojít k ukončení činnosti celého jednoho segmentu prodejního řetězce, což by zasáhlo všechny, kdo prodávají víno přes vinotéky. 

Kde se všechna ta čísla berou

Zdá se, že ve věci celkové budoucí konzumace vína se zástupci obou aliancí shodují - jeho spotřeba v Česku v důsledku novely vinařského zákona neklesne. 
Jenže z odpovědí je patrný ještě jeden víc než zarážející fakt. Neshoda nad vstupními statistickými údaji a nedůvěra v existující údaje. 
Vzhledem k tomu, že tato čísla mají být základním východiskem jakékoli diskuse o změnách nebo korekcích celého vinařského průmyslu, tají se nad tím dech.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Vinařství Neoklas koupil slovenský miliardář a stává se dvojkou mezi českými producenty

Na nákupech v Šardicích Tuzemská divize investiční skupiny FPD Group slovenského miliardáře Antona Siekela, které už patří Vinařství Mutěnice, 15. dubna formálně završila proces, na jehož základě koupila za stovky milionů korun společnost Neoklas ze Šardic na Hodonínsku, vinařství s 345 hektary vinic a značkami Vinný sklep Sovín a Augustiniánské sklepy.  Skupina FPD Group tím vstoupila mezi největší tuzemské vinařské společnosti jako jsou Bohemia Sekt, Zámecké vinařství Bzenec nebo Znovín Znojmo a podle svých slov se stává tuzemskou dvojkou.
"Doposud jsme se soustředili na import a stáčení kvalitních vín za příznivé ceny. S akvizicí Neoklasu rozšiřujeme zásadním způsobem naše produktové portfolio o vína moravského původu. Činíme tak zejména s ohledem na raketově rostoucí spotřebu právě moravského vína," uvedl Tomáš Šupa z FPD Group.
Expanze na tuzemském trhu i v zahraničí Skupina chce dále expandovat nákupem dalších vinic i vinařství, její vizí je obhospodařování až 1000 h…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…

Podpora pro nově vysazované vinice

Podpory na pořízení sazenic pro nové vinice Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond bude v rámci programu Zemědělec poskytovat podporu také na pořízení sazenic révy vinné související s výsadbou nových vinic. Novou výsadbou vinic se rozumí výsadba révy vinné, vysazená na základě uděleného povolení pro novou výsadbu dle čl. 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nebo z práv z rezervy udělených podle čl. 85 k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a převedených do povolení pro novou výsadbu dle čl. 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Splnění podmínky výsadby nových vinic se prokáže doručením rozhodnutí o registraci vinice a rozhodnutím o povolení výsadby vystaveného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.