Přeskočit na hlavní obsah

Dotace na průzkumy trhu zatím nikdo nechtěl. Zkusíte to?

Průzkumy třeba zadarmo

Někoho postrčí průzkumy do vlády, jiného z vlády, z někoho udělají ministra financí, z jiného předsedu strany. Stejně by to mělo fungovat ve světě vína. A proč si neudělat průzkum trhu, když může být zadarmo?
Zůstává nad tím rozum stát, ale opravdu až dosud nikdo o grant na průzkum trhu nepožádal. Přestože lze takovéhle žádosti Vinařskému fondu podávat už dvanáct let, přestože je horní limit grantu 100%, přestože se důležitých otázek k průzkumům trhu nabízí mnoho a přestože to novela vinařského zákona může už za půl roku změnit.
Vinařský fond se sám s tímto tématem připomněl minulý týden a vybídl vinařskou veřejnost, aby mu své náměty na průzkumy trhu zasílala mailem.

Jak na to správně

To je špatná rada - fond sám průzkumy trhu nesmí dělat, protože za ně nesmí platit a náměty proto nevyužije - ale lepší než žádná. 
Náměty průzkumů nemá smysl posílat na jeho mail, ale musí se mu na jeho oficiálním formuláři podat v jarním právě probíhajícím a na Valentýna končícím běhu žádostí o podpory.
Konkrétně se musí požádat o podporu podle písmene c) odstavce 1) § 1 vyhlášky číslo 97/2006 - která v důsledku novely vinařského zákona skončí. Právě v souladu s ním totiž fond zatím ještě poskytuje příspěvky na provádění průzkumu trhu až do výše 100% nákladů.

Co mít za lubem?

Přípravy průzkumů se netřeba bát, i proto na závěr jeden ukážeme. Ale nepochybujeme ani o zájemcích o průzkumy ani o otázkách, které budou padat. 
Jistěže všechny nové tuzemské apelace budou zvědavé, co příznivci vín originální certifikace řeknou v průzkumech o jejich známosti i jejich oblibě. 
Určitě se také mnozí budou věnovat průzkumům známosti všech tuzemských chráněných zeměpisných označení a chráněných označení původu. Své průzkumy si ale určitě zaslouží i obliba a známost přívlastků coby tradičních výrazů nebo jejich korelace s cenou vín. Průzkumy o odrůdách, jejich známosti a oblibě mezi příznivci vín se také mohou zpracovat. Námětů jsou zkrátka přehršle.

Jen ne Vína z Moravy vína z Čech

Nebojte se o peníze, letos by mohlo být až pětkrát víc peněz na podpory a tudíž bude i na průzkumy. Proto připravujte náměty a připravujte žádosti, ještě jsou tři týdny času.
A doporučení téměř nakonec. Pokud by Vinařský fond i letos v rozporu se zákonem hodlal platit průzkumy trhu sám, ať vynechá průzkum obliby a známosti ochranné známky Vína z Moravy vína z Čech. Zjišťovat z peněz vinařů oblibu známky, která není jeho, ale patří soukromé společnosti a jejíž marketing přesto každý rok mnoha miliony dotuje, je nemravné a zbytečné.

Víte, že je Víno na dotek?

A na samý konec: i my si uděláme průzkum. Jan Hejl z Aktualne.cz se před dvěma měsíci věnoval se značně skeptickým závěrem mobilní aplikaci Vinařského fondu Víno na dotek, za kterou fond zaplatil už mnoho milionů. 
Abychom nevycházeli jen z jeho závěrů, požádáme i naše zvídavé čtenáře, aby věnovali pár minut odpovědím na otázky týkající se aplikace v tomto dotazníku s názvem “Víte, že je Víno na dotek?”
Děkujeme předem za jeho sdílení s přáteli i kolegy a zejména za odpovědi na položené otázky a společně se těšíme na výsledky. (I když vláda kvůli tomu asi nepadne :-)

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J