Přeskočit na hlavní obsah

Dotace na průzkumy trhu zatím nikdo nechtěl. Zkusíte to?

Průzkumy třeba zadarmo

Někoho postrčí průzkumy do vlády, jiného z vlády, z někoho udělají ministra financí, z jiného předsedu strany. Stejně by to mělo fungovat ve světě vína. A proč si neudělat průzkum trhu, když může být zadarmo?
Zůstává nad tím rozum stát, ale opravdu až dosud nikdo o grant na průzkum trhu nepožádal. Přestože lze takovéhle žádosti Vinařskému fondu podávat už dvanáct let, přestože je horní limit grantu 100%, přestože se důležitých otázek k průzkumům trhu nabízí mnoho a přestože to novela vinařského zákona může už za půl roku změnit.
Vinařský fond se sám s tímto tématem připomněl minulý týden a vybídl vinařskou veřejnost, aby mu své náměty na průzkumy trhu zasílala mailem.

Jak na to správně

To je špatná rada - fond sám průzkumy trhu nesmí dělat, protože za ně nesmí platit a náměty proto nevyužije - ale lepší než žádná. 
Náměty průzkumů nemá smysl posílat na jeho mail, ale musí se mu na jeho oficiálním formuláři podat v jarním právě probíhajícím a na Valentýna končícím běhu žádostí o podpory.
Konkrétně se musí požádat o podporu podle písmene c) odstavce 1) § 1 vyhlášky číslo 97/2006 - která v důsledku novely vinařského zákona skončí. Právě v souladu s ním totiž fond zatím ještě poskytuje příspěvky na provádění průzkumu trhu až do výše 100% nákladů.

Co mít za lubem?

Přípravy průzkumů se netřeba bát, i proto na závěr jeden ukážeme. Ale nepochybujeme ani o zájemcích o průzkumy ani o otázkách, které budou padat. 
Jistěže všechny nové tuzemské apelace budou zvědavé, co příznivci vín originální certifikace řeknou v průzkumech o jejich známosti i jejich oblibě. 
Určitě se také mnozí budou věnovat průzkumům známosti všech tuzemských chráněných zeměpisných označení a chráněných označení původu. Své průzkumy si ale určitě zaslouží i obliba a známost přívlastků coby tradičních výrazů nebo jejich korelace s cenou vín. Průzkumy o odrůdách, jejich známosti a oblibě mezi příznivci vín se také mohou zpracovat. Námětů jsou zkrátka přehršle.

Jen ne Vína z Moravy vína z Čech

Nebojte se o peníze, letos by mohlo být až pětkrát víc peněz na podpory a tudíž bude i na průzkumy. Proto připravujte náměty a připravujte žádosti, ještě jsou tři týdny času.
A doporučení téměř nakonec. Pokud by Vinařský fond i letos v rozporu se zákonem hodlal platit průzkumy trhu sám, ať vynechá průzkum obliby a známosti ochranné známky Vína z Moravy vína z Čech. Zjišťovat z peněz vinařů oblibu známky, která není jeho, ale patří soukromé společnosti a jejíž marketing přesto každý rok mnoha miliony dotuje, je nemravné a zbytečné.

Víte, že je Víno na dotek?

A na samý konec: i my si uděláme průzkum. Jan Hejl z Aktualne.cz se před dvěma měsíci věnoval se značně skeptickým závěrem mobilní aplikaci Vinařského fondu Víno na dotek, za kterou fond zaplatil už mnoho milionů. 
Abychom nevycházeli jen z jeho závěrů, požádáme i naše zvídavé čtenáře, aby věnovali pár minut odpovědím na otázky týkající se aplikace v tomto dotazníku s názvem “Víte, že je Víno na dotek?”
Děkujeme předem za jeho sdílení s přáteli i kolegy a zejména za odpovědi na položené otázky a společně se těšíme na výsledky. (I když vláda kvůli tomu asi nepadne :-)

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř