Přeskočit na hlavní obsah

Dotace na průzkumy trhu zatím nikdo nechtěl. Zkusíte to?

Průzkumy třeba zadarmo

Někoho postrčí průzkumy do vlády, jiného z vlády, z někoho udělají ministra financí, z jiného předsedu strany. Stejně by to mělo fungovat ve světě vína. A proč si neudělat průzkum trhu, když může být zadarmo?
Zůstává nad tím rozum stát, ale opravdu až dosud nikdo o grant na průzkum trhu nepožádal. Přestože lze takovéhle žádosti Vinařskému fondu podávat už dvanáct let, přestože je horní limit grantu 100%, přestože se důležitých otázek k průzkumům trhu nabízí mnoho a přestože to novela vinařského zákona může už za půl roku změnit.
Vinařský fond se sám s tímto tématem připomněl minulý týden a vybídl vinařskou veřejnost, aby mu své náměty na průzkumy trhu zasílala mailem.

Jak na to správně

To je špatná rada - fond sám průzkumy trhu nesmí dělat, protože za ně nesmí platit a náměty proto nevyužije - ale lepší než žádná. 
Náměty průzkumů nemá smysl posílat na jeho mail, ale musí se mu na jeho oficiálním formuláři podat v jarním právě probíhajícím a na Valentýna končícím běhu žádostí o podpory.
Konkrétně se musí požádat o podporu podle písmene c) odstavce 1) § 1 vyhlášky číslo 97/2006 - která v důsledku novely vinařského zákona skončí. Právě v souladu s ním totiž fond zatím ještě poskytuje příspěvky na provádění průzkumu trhu až do výše 100% nákladů.

Co mít za lubem?

Přípravy průzkumů se netřeba bát, i proto na závěr jeden ukážeme. Ale nepochybujeme ani o zájemcích o průzkumy ani o otázkách, které budou padat. 
Jistěže všechny nové tuzemské apelace budou zvědavé, co příznivci vín originální certifikace řeknou v průzkumech o jejich známosti i jejich oblibě. 
Určitě se také mnozí budou věnovat průzkumům známosti všech tuzemských chráněných zeměpisných označení a chráněných označení původu. Své průzkumy si ale určitě zaslouží i obliba a známost přívlastků coby tradičních výrazů nebo jejich korelace s cenou vín. Průzkumy o odrůdách, jejich známosti a oblibě mezi příznivci vín se také mohou zpracovat. Námětů jsou zkrátka přehršle.

Jen ne Vína z Moravy vína z Čech

Nebojte se o peníze, letos by mohlo být až pětkrát víc peněz na podpory a tudíž bude i na průzkumy. Proto připravujte náměty a připravujte žádosti, ještě jsou tři týdny času.
A doporučení téměř nakonec. Pokud by Vinařský fond i letos v rozporu se zákonem hodlal platit průzkumy trhu sám, ať vynechá průzkum obliby a známosti ochranné známky Vína z Moravy vína z Čech. Zjišťovat z peněz vinařů oblibu známky, která není jeho, ale patří soukromé společnosti a jejíž marketing přesto každý rok mnoha miliony dotuje, je nemravné a zbytečné.

Víte, že je Víno na dotek?

A na samý konec: i my si uděláme průzkum. Jan Hejl z Aktualne.cz se před dvěma měsíci věnoval se značně skeptickým závěrem mobilní aplikaci Vinařského fondu Víno na dotek, za kterou fond zaplatil už mnoho milionů. 
Abychom nevycházeli jen z jeho závěrů, požádáme i naše zvídavé čtenáře, aby věnovali pár minut odpovědím na otázky týkající se aplikace v tomto dotazníku s názvem “Víte, že je Víno na dotek?”
Děkujeme předem za jeho sdílení s přáteli i kolegy a zejména za odpovědi na položené otázky a společně se těšíme na výsledky. (I když vláda kvůli tomu asi nepadne :-)

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...