Přeskočit na hlavní obsah

Rok 2019 se vydařil. Úřad se řídil zákonem a trojnásobně zvýšil podpory


Hned po schválení zákona o finančních podporách pro vinařský marketing a vinařskou turistiku a o založení Vinařského fondu, který je měl administrovat, začal tento úřad svůj rodný zákon porušovat. Přestože pro rozdělení vinařských podpor určili hlasující poslanci bezmála devadesát procent příjmů fondu, v letech 2008 až 2018 fond rozhodl o přidělení pouhých 29 % svých příjmů. A skutečně vyplatil ještě méně, jen 15 % svých příjmů. V absolutních číslech to znamená, že v tomto období obdržel více než 7 tisíc žádostí o 400 milionů korun podpor, žadatelům přislíbil 200 milionů a následně jim vyplatil 120 milionů. Jeho příjmy za stejné období dosáhly 777 milionů korun.

V Česku ale není nikdo, komu by to vadilo. Ani zákonodárcům, kteří mají hospodaření fondu podle jimi samotnými schváleného zákona jedenkrát ročně kontrolovat. O letošním odzívaném schvalování loňské výroční zprávy fondu poslanci zemědělského výboru parlamentu, v jehož několikaminutovém průběhu nepadlo jediné číslo ani žádný dotaz k hospodaření fondu, jsme psali zde.

Zlom

A přesto se fond v roce 2019, v roce, kdy vinohradníci hlásí sice kvalitní úrodu, ale také o třetinu i polovinu nižší výnos, ve srovnání se zahraničím i bez toho dlouhodobě nízký, radikálně změnil. Ze 770 žádostí o podpory za 88 milionů korun 712 vyhověl a žadatelům přislíbil 67 milionů. Měřeno jeho loňskými příjmy tento příslib znamená 87 % podíl na nich, což je shodou okolností přibližně tolik, kolik stanovuje zákon. 

Přeskočme nyní nabízející se otázku, co tuto radikální proměnu způsobilo, a pohlédněme do letošního rozpočtu fondu, který je v této souvislosti zajímavý právě tak.

Všechno je jinak

Definitivní rozpočet na letošní rok schválilo vedení fondu až na svém letošním dubnovém jednání. Ale už o měsíc dříve rozhodlo o jarním kole žádostí o podpory pro rok 2019, které znamenaly závazek zaplatit téměř 550 projektům po jejich vyúčtování 59 milionů korun. Jenže jak původní, tak i definitivní rozpočet na tyto projekty vyčlenil jen 19 milionů. I když je zřejmé, že fond plánuje výdaje s odlišným termínem pro přislíbení podpory a pro její vyplacení, nedává tento rozdíl, a už vůbec ne čas pro jeho schválení, smysl.

Projekty dříve

Přehlédnout nelze samotné žádosti o podpory. Průměrná požadovaná částka se v uplynulých letech pohybovala okolo 70 tisíc na jednu žádost, vloni dokonce neobvyklých 19 tisíc a předloni 54 tisíc. Některým finančním požadavkům vedení fondu vyhoví zcela, jiné výrazně krátí, v průměru tak žadatelé získávají 40 až 60 procent požadované částky. 

Projekty nyní

Podporám na rok 2019 nepředcházela žádná nevídaná kampaň ani žádný specifický návod. Naopak. Jarní kolo podpor bylo vyhlášené standardně - a podzimní nebylo vyhlášené vůbec. Jediný, kdo se o jeho zahájení i blížícím konci zmínil, byl náš server

Přesto celkový počet v roce 2019 podaných žádostí o dvacet procent vzrostl. A nejen to - spolu s tím se zvýšila průměrná požadovaná částka i úspěšnost při její obhajobě. Průměrný žadatel již nepožadoval padesát, šedesát nebo sedmdesát tisíc korun, ale téměř sto patnáct tisíc. A vedení fondu mu nepřidělilo čtyřicet nebo padesát procent, ale 76 procent, více než tři čtvrtiny, zdaleka nejvíc ve své patnáctileté historii.

Vyvolení?

Jistěže bude zajímavé zjistit, kteří žadatelé z tohoto finančního nadělení nejvíce profitovali a jistěže bude zajímavé se ptát, proč fond takto naděloval právě letos.

Ještě zajímavější otázka ale je, jak se komunita žadatelů, ale nikoli celá veřejnost dozvěděla, že když stoupne požadovaná částka, získají autoři projektů namísto běžných třiceti až čtyřiceti tisíc na jednu žádost téměř trojnásobných devadesát čtyři tisíc? Když rozpočet ani jiné informace fondu nic takového nenaznačily?

Že by se žadatelé inspirovali naším dva roky starým rozhovorem s nováčky ve vedení fondu? Nebo k informacím a penězům vinařského úřadu vede i jiná cesta?

Pod pokličkou

Seznam všech podaných žádostí o podporu včetně názvu žadatele i požadované částky musí úřad podle zákona zveřejnit nejpozději dva týdny po skončení termínu pro jejich podání a nejpozději za tři týdny po jejich schválení musí zveřejnit, jak o každé žádosti rozhodl. To však letos fond neudělal a seznam žádostí zveřejnil až spolu s rozhodnutím, jak o všech podporách rozhodl. 

Jestli se v tomto období temna seznam žadatelů a požadované částky změnily nebo zůstaly stejné, můžeme jen spekulovat.

Nejčtenější

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odlišnost

Výroční zpráva: návod na čtení

Tento týden dostali poslanci Poslanecké sněmovny k dispozici výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2020, kterou každoročně musí, tak jako výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a mnoha dalších, projednat a posoudit, a před tím přečíst. Tak jako vždy se poslanci ke kontrole postaví liknavě a proto následuje jednoduchý čtenářský návod, který jim jejich asistenti prozatím upírají. K ověření, zda je hospodaření Vinařského fondu souladu se zákonem, postačí nalistovat tabulku s přehledem příjmů a výdajů, strana 30, z níž lze s kalkulačkou v ruce zjistit toto: Za prvé: Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou poskytovány, jak je v tabulce označené, podle § 31 odst. 4 vinařského zákona a činily 17 milionů korun. Třikrát víc, 52 milionů korun, vynaložil Fond na Komunikační kampaň a Propagace na základě smluv, kde odkaz na zákon chybí jednoduše proto, že zákon takové výdaje Fondu neumožňuje . Za druhé:  Jestliže za rok 2020 Fond nelegálně utratil 52 milionů, ta

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska

Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl. Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že " snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona ," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: " V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá obje