Přeskočit na hlavní obsah

Rok 2019 se vydařil. Úřad se řídil zákonem a trojnásobně zvýšil podpory


Hned po schválení zákona o finančních podporách pro vinařský marketing a vinařskou turistiku a o založení Vinařského fondu, který je měl administrovat, začal tento úřad svůj rodný zákon porušovat. Přestože pro rozdělení vinařských podpor určili hlasující poslanci bezmála devadesát procent příjmů fondu, v letech 2008 až 2018 fond rozhodl o přidělení pouhých 29 % svých příjmů. A skutečně vyplatil ještě méně, jen 15 % svých příjmů. V absolutních číslech to znamená, že v tomto období obdržel více než 7 tisíc žádostí o 400 milionů korun podpor, žadatelům přislíbil 200 milionů a následně jim vyplatil 120 milionů. Jeho příjmy za stejné období dosáhly 777 milionů korun.

V Česku ale není nikdo, komu by to vadilo. Ani zákonodárcům, kteří mají hospodaření fondu podle jimi samotnými schváleného zákona jedenkrát ročně kontrolovat. O letošním odzívaném schvalování loňské výroční zprávy fondu poslanci zemědělského výboru parlamentu, v jehož několikaminutovém průběhu nepadlo jediné číslo ani žádný dotaz k hospodaření fondu, jsme psali zde.

Zlom

A přesto se fond v roce 2019, v roce, kdy vinohradníci hlásí sice kvalitní úrodu, ale také o třetinu i polovinu nižší výnos, ve srovnání se zahraničím i bez toho dlouhodobě nízký, radikálně změnil. Ze 770 žádostí o podpory za 88 milionů korun 712 vyhověl a žadatelům přislíbil 67 milionů. Měřeno jeho loňskými příjmy tento příslib znamená 87 % podíl na nich, což je shodou okolností přibližně tolik, kolik stanovuje zákon. 

Přeskočme nyní nabízející se otázku, co tuto radikální proměnu způsobilo, a pohlédněme do letošního rozpočtu fondu, který je v této souvislosti zajímavý právě tak.

Všechno je jinak

Definitivní rozpočet na letošní rok schválilo vedení fondu až na svém letošním dubnovém jednání. Ale už o měsíc dříve rozhodlo o jarním kole žádostí o podpory pro rok 2019, které znamenaly závazek zaplatit téměř 550 projektům po jejich vyúčtování 59 milionů korun. Jenže jak původní, tak i definitivní rozpočet na tyto projekty vyčlenil jen 19 milionů. I když je zřejmé, že fond plánuje výdaje s odlišným termínem pro přislíbení podpory a pro její vyplacení, nedává tento rozdíl, a už vůbec ne čas pro jeho schválení, smysl.

Projekty dříve

Přehlédnout nelze samotné žádosti o podpory. Průměrná požadovaná částka se v uplynulých letech pohybovala okolo 70 tisíc na jednu žádost, vloni dokonce neobvyklých 19 tisíc a předloni 54 tisíc. Některým finančním požadavkům vedení fondu vyhoví zcela, jiné výrazně krátí, v průměru tak žadatelé získávají 40 až 60 procent požadované částky. 

Projekty nyní

Podporám na rok 2019 nepředcházela žádná nevídaná kampaň ani žádný specifický návod. Naopak. Jarní kolo podpor bylo vyhlášené standardně - a podzimní nebylo vyhlášené vůbec. Jediný, kdo se o jeho zahájení i blížícím konci zmínil, byl náš server

Přesto celkový počet v roce 2019 podaných žádostí o dvacet procent vzrostl. A nejen to - spolu s tím se zvýšila průměrná požadovaná částka i úspěšnost při její obhajobě. Průměrný žadatel již nepožadoval padesát, šedesát nebo sedmdesát tisíc korun, ale téměř sto patnáct tisíc. A vedení fondu mu nepřidělilo čtyřicet nebo padesát procent, ale 76 procent, více než tři čtvrtiny, zdaleka nejvíc ve své patnáctileté historii.

Vyvolení?

Jistěže bude zajímavé zjistit, kteří žadatelé z tohoto finančního nadělení nejvíce profitovali a jistěže bude zajímavé se ptát, proč fond takto naděloval právě letos.

Ještě zajímavější otázka ale je, jak se komunita žadatelů, ale nikoli celá veřejnost dozvěděla, že když stoupne požadovaná částka, získají autoři projektů namísto běžných třiceti až čtyřiceti tisíc na jednu žádost téměř trojnásobných devadesát čtyři tisíc? Když rozpočet ani jiné informace fondu nic takového nenaznačily?

Že by se žadatelé inspirovali naším dva roky starým rozhovorem s nováčky ve vedení fondu? Nebo k informacím a penězům vinařského úřadu vede i jiná cesta?

Pod pokličkou

Seznam všech podaných žádostí o podporu včetně názvu žadatele i požadované částky musí úřad podle zákona zveřejnit nejpozději dva týdny po skončení termínu pro jejich podání a nejpozději za tři týdny po jejich schválení musí zveřejnit, jak o každé žádosti rozhodl. To však letos fond neudělal a seznam žádostí zveřejnil až spolu s rozhodnutím, jak o všech podporách rozhodl. 

Jestli se v tomto období temna seznam žadatelů a požadované částky změnily nebo zůstaly stejné, můžeme jen spekulovat.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř