Přeskočit na hlavní obsah

Rok 2019 se vydařil. Úřad se řídil zákonem a trojnásobně zvýšil podpory


Hned po schválení zákona o finančních podporách pro vinařský marketing a vinařskou turistiku a o založení Vinařského fondu, který je měl administrovat, začal tento úřad svůj rodný zákon porušovat. Přestože pro rozdělení vinařských podpor určili hlasující poslanci bezmála devadesát procent příjmů fondu, v letech 2008 až 2018 fond rozhodl o přidělení pouhých 29 % svých příjmů. A skutečně vyplatil ještě méně, jen 15 % svých příjmů. V absolutních číslech to znamená, že v tomto období obdržel více než 7 tisíc žádostí o 400 milionů korun podpor, žadatelům přislíbil 200 milionů a následně jim vyplatil 120 milionů. Jeho příjmy za stejné období dosáhly 777 milionů korun.

V Česku ale není nikdo, komu by to vadilo. Ani zákonodárcům, kteří mají hospodaření fondu podle jimi samotnými schváleného zákona jedenkrát ročně kontrolovat. O letošním odzívaném schvalování loňské výroční zprávy fondu poslanci zemědělského výboru parlamentu, v jehož několikaminutovém průběhu nepadlo jediné číslo ani žádný dotaz k hospodaření fondu, jsme psali zde.

Zlom

A přesto se fond v roce 2019, v roce, kdy vinohradníci hlásí sice kvalitní úrodu, ale také o třetinu i polovinu nižší výnos, ve srovnání se zahraničím i bez toho dlouhodobě nízký, radikálně změnil. Ze 770 žádostí o podpory za 88 milionů korun 712 vyhověl a žadatelům přislíbil 67 milionů. Měřeno jeho loňskými příjmy tento příslib znamená 87 % podíl na nich, což je shodou okolností přibližně tolik, kolik stanovuje zákon. 

Přeskočme nyní nabízející se otázku, co tuto radikální proměnu způsobilo, a pohlédněme do letošního rozpočtu fondu, který je v této souvislosti zajímavý právě tak.

Všechno je jinak

Definitivní rozpočet na letošní rok schválilo vedení fondu až na svém letošním dubnovém jednání. Ale už o měsíc dříve rozhodlo o jarním kole žádostí o podpory pro rok 2019, které znamenaly závazek zaplatit téměř 550 projektům po jejich vyúčtování 59 milionů korun. Jenže jak původní, tak i definitivní rozpočet na tyto projekty vyčlenil jen 19 milionů. I když je zřejmé, že fond plánuje výdaje s odlišným termínem pro přislíbení podpory a pro její vyplacení, nedává tento rozdíl, a už vůbec ne čas pro jeho schválení, smysl.

Projekty dříve

Přehlédnout nelze samotné žádosti o podpory. Průměrná požadovaná částka se v uplynulých letech pohybovala okolo 70 tisíc na jednu žádost, vloni dokonce neobvyklých 19 tisíc a předloni 54 tisíc. Některým finančním požadavkům vedení fondu vyhoví zcela, jiné výrazně krátí, v průměru tak žadatelé získávají 40 až 60 procent požadované částky. 

Projekty nyní

Podporám na rok 2019 nepředcházela žádná nevídaná kampaň ani žádný specifický návod. Naopak. Jarní kolo podpor bylo vyhlášené standardně - a podzimní nebylo vyhlášené vůbec. Jediný, kdo se o jeho zahájení i blížícím konci zmínil, byl náš server

Přesto celkový počet v roce 2019 podaných žádostí o dvacet procent vzrostl. A nejen to - spolu s tím se zvýšila průměrná požadovaná částka i úspěšnost při její obhajobě. Průměrný žadatel již nepožadoval padesát, šedesát nebo sedmdesát tisíc korun, ale téměř sto patnáct tisíc. A vedení fondu mu nepřidělilo čtyřicet nebo padesát procent, ale 76 procent, více než tři čtvrtiny, zdaleka nejvíc ve své patnáctileté historii.

Vyvolení?

Jistěže bude zajímavé zjistit, kteří žadatelé z tohoto finančního nadělení nejvíce profitovali a jistěže bude zajímavé se ptát, proč fond takto naděloval právě letos.

Ještě zajímavější otázka ale je, jak se komunita žadatelů, ale nikoli celá veřejnost dozvěděla, že když stoupne požadovaná částka, získají autoři projektů namísto běžných třiceti až čtyřiceti tisíc na jednu žádost téměř trojnásobných devadesát čtyři tisíc? Když rozpočet ani jiné informace fondu nic takového nenaznačily?

Že by se žadatelé inspirovali naším dva roky starým rozhovorem s nováčky ve vedení fondu? Nebo k informacím a penězům vinařského úřadu vede i jiná cesta?

Pod pokličkou

Seznam všech podaných žádostí o podporu včetně názvu žadatele i požadované částky musí úřad podle zákona zveřejnit nejpozději dva týdny po skončení termínu pro jejich podání a nejpozději za tři týdny po jejich schválení musí zveřejnit, jak o každé žádosti rozhodl. To však letos fond neudělal a seznam žádostí zveřejnil až spolu s rozhodnutím, jak o všech podporách rozhodl. 

Jestli se v tomto období temna seznam žadatelů a požadované částky změnily nebo zůstaly stejné, můžeme jen spekulovat.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho