Přeskočit na hlavní obsah

Rok 2019 se vydařil. Úřad se řídil zákonem a trojnásobně zvýšil podpory


Hned po schválení zákona o finančních podporách pro vinařský marketing a vinařskou turistiku a o založení Vinařského fondu, který je měl administrovat, začal tento úřad svůj rodný zákon porušovat. Přestože pro rozdělení vinařských podpor určili hlasující poslanci bezmála devadesát procent příjmů fondu, v letech 2008 až 2018 fond rozhodl o přidělení pouhých 29 % svých příjmů. A skutečně vyplatil ještě méně, jen 15 % svých příjmů. V absolutních číslech to znamená, že v tomto období obdržel více než 7 tisíc žádostí o 400 milionů korun podpor, žadatelům přislíbil 200 milionů a následně jim vyplatil 120 milionů. Jeho příjmy za stejné období dosáhly 777 milionů korun.

V Česku ale není nikdo, komu by to vadilo. Ani zákonodárcům, kteří mají hospodaření fondu podle jimi samotnými schváleného zákona jedenkrát ročně kontrolovat. O letošním odzívaném schvalování loňské výroční zprávy fondu poslanci zemědělského výboru parlamentu, v jehož několikaminutovém průběhu nepadlo jediné číslo ani žádný dotaz k hospodaření fondu, jsme psali zde.

Zlom

A přesto se fond v roce 2019, v roce, kdy vinohradníci hlásí sice kvalitní úrodu, ale také o třetinu i polovinu nižší výnos, ve srovnání se zahraničím i bez toho dlouhodobě nízký, radikálně změnil. Ze 770 žádostí o podpory za 88 milionů korun 712 vyhověl a žadatelům přislíbil 67 milionů. Měřeno jeho loňskými příjmy tento příslib znamená 87 % podíl na nich, což je shodou okolností přibližně tolik, kolik stanovuje zákon. 

Přeskočme nyní nabízející se otázku, co tuto radikální proměnu způsobilo, a pohlédněme do letošního rozpočtu fondu, který je v této souvislosti zajímavý právě tak.

Všechno je jinak

Definitivní rozpočet na letošní rok schválilo vedení fondu až na svém letošním dubnovém jednání. Ale už o měsíc dříve rozhodlo o jarním kole žádostí o podpory pro rok 2019, které znamenaly závazek zaplatit téměř 550 projektům po jejich vyúčtování 59 milionů korun. Jenže jak původní, tak i definitivní rozpočet na tyto projekty vyčlenil jen 19 milionů. I když je zřejmé, že fond plánuje výdaje s odlišným termínem pro přislíbení podpory a pro její vyplacení, nedává tento rozdíl, a už vůbec ne čas pro jeho schválení, smysl.

Projekty dříve

Přehlédnout nelze samotné žádosti o podpory. Průměrná požadovaná částka se v uplynulých letech pohybovala okolo 70 tisíc na jednu žádost, vloni dokonce neobvyklých 19 tisíc a předloni 54 tisíc. Některým finančním požadavkům vedení fondu vyhoví zcela, jiné výrazně krátí, v průměru tak žadatelé získávají 40 až 60 procent požadované částky. 

Projekty nyní

Podporám na rok 2019 nepředcházela žádná nevídaná kampaň ani žádný specifický návod. Naopak. Jarní kolo podpor bylo vyhlášené standardně - a podzimní nebylo vyhlášené vůbec. Jediný, kdo se o jeho zahájení i blížícím konci zmínil, byl náš server

Přesto celkový počet v roce 2019 podaných žádostí o dvacet procent vzrostl. A nejen to - spolu s tím se zvýšila průměrná požadovaná částka i úspěšnost při její obhajobě. Průměrný žadatel již nepožadoval padesát, šedesát nebo sedmdesát tisíc korun, ale téměř sto patnáct tisíc. A vedení fondu mu nepřidělilo čtyřicet nebo padesát procent, ale 76 procent, více než tři čtvrtiny, zdaleka nejvíc ve své patnáctileté historii.

Vyvolení?

Jistěže bude zajímavé zjistit, kteří žadatelé z tohoto finančního nadělení nejvíce profitovali a jistěže bude zajímavé se ptát, proč fond takto naděloval právě letos.

Ještě zajímavější otázka ale je, jak se komunita žadatelů, ale nikoli celá veřejnost dozvěděla, že když stoupne požadovaná částka, získají autoři projektů namísto běžných třiceti až čtyřiceti tisíc na jednu žádost téměř trojnásobných devadesát čtyři tisíc? Když rozpočet ani jiné informace fondu nic takového nenaznačily?

Že by se žadatelé inspirovali naším dva roky starým rozhovorem s nováčky ve vedení fondu? Nebo k informacím a penězům vinařského úřadu vede i jiná cesta?

Pod pokličkou

Seznam všech podaných žádostí o podporu včetně názvu žadatele i požadované částky musí úřad podle zákona zveřejnit nejpozději dva týdny po skončení termínu pro jejich podání a nejpozději za tři týdny po jejich schválení musí zveřejnit, jak o každé žádosti rozhodl. To však letos fond neudělal a seznam žádostí zveřejnil až spolu s rozhodnutím, jak o všech podporách rozhodl. 

Jestli se v tomto období temna seznam žadatelů a požadované částky změnily nebo zůstaly stejné, můžeme jen spekulovat.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Úpadek VOC proti stabilnímu DAC

Nejmladší VOC Velkopavlovicko na nule, nejstarší VOC Znojmo také, a to přesto že v uplynulých letech produkovalo až 250 hektolitrů VOC vína. Na nule jsou i VOC Blatnice a VOC Kraví Hora a tradičně i VOC Mělník a VOC Přítlucká hora. Celkem VOC spolky zatřídily v roce 2025 pouhých 108 hektolitrů vína, méně než třetinu produkce předcházejících let. ... zatímco Rakousko V Rakousku v roce 2025 vyrobili vinaři 36 131 hektolitrů DAC vín. Jen nejmladšího a dlouho DAC klasifikaci odmítajícího Wachau DAC bylo téměř tolik jako nejstaršího a největšího Weinviertel DAC. Podíl VOC vín na celkové domácí produkci klesl z 0,77 % na letošních 0,17 %, podíl rakouských DAC vín na celkové rakouské výrobě se z 14,8 % změnil jen mírně na 14,3 %. A připomeňme, že rozloha 44 tisíc hektarů rakouských vinic je sice vyšší, ale řádově obdobná jako 17 tisíc hektarů vinic tuzemských.   VOC MJ 2023 2024 2025 DAC 2023 2024 2025 VOC Znojmo ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...