Přeskočit na hlavní obsah

Degustátoři mají od loňska svou asociaci

O asociaci přehledně

Spolek Česká asociace degustátorů (ČAD) založili na konci května 2015 jedna žena a čtyři muži, Iveta Steinerová, Stanislav Rudolfský, Jiří Dunovský, Petr Hůrka a Vojtěch Masařík. Ti jsou současně členy výkonného výboru, nejvyššího orgánu spolku, jehož předsedou je Stanislav Rudolfský a místopředsedkyní Iveta Steinerová.
Řádným členem ČAD může být pouze fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení pro senzorickou analýzu vín podle ČSN ISO 8586-2 nebo obdobného zahraničního osvědčení.
Vedle řádných členů mohou být čestnými členy ČAD všeobecně uznávaní odborníci v oblasti degustace vín a kromě nich může mít spolek i příznivce, ti však nemají žádná členská práva ani povinnosti. Výše ročního členského příspěvku řádného člena je 1.500 korun, čestní členové ani příznivci spolku členské poplatky neplatí. Seznam svých členů ČAD nezveřejňuje.

Kdo je degustátor

Podle ČAD je degustátorem odborník na víno, který musí rozpoznat i tu nejmenší chybu ve víně, ví jak má víno chutnat, má výjimečně vyvinutý čich i chuť a dovede rozeznávat jednotlivé nuance vín. Degustátorem se nemůže stát každý, v první řadě je třeba mít silně vyvinutou čichovou i chuťovou paměť a následně složit náročné senzorické zkoušky, které k hodnocení opravňují.
Degustátoři udělují vínům v soutěžích body a tím světu ukazují, které víno je dobré, které jen průměrné a kterému se raději vyhnout. Bez degustátorů a jejich hodnocení by ve světě vína panoval velký chaos, uzavírá ČAD.

Cíle asociace

Asociace si jako smysl své existence stanovila tyto cíle
  • profesní sdružování a vzájemné propojování držitelů osvědčení k hodnocení vín právě podle ISO včetně obdobných zahraničních osvědčení,
  • zvyšovaní prestiže a úrovně hodnotitelů a tím i zlepšování renomé soutěží vín jako takových,
  • informační činnost, zlepšování povědomí veřejnosti o procesu hodnocení vín,
  • styk s obdobnými organizacemi v zahraničí, zprostředkování účasti členů na zahraničních soutěžích,
  • propagace českých vín, vinařství v Česku a soutěží pořádaných na území Česka,
  • pořádání vzdělávacích a osvětových odborných programů pro členy i veřejnost,
  • pořádání degustací, soutěží, výstav a odborných seminářů a
  • vydávání odborných publikací, prezentace na webu a v tisku.

Asociace pro členy

V rámci své činnosti ČAD před měsícem zorganizovala ve Valticích školení Problematika hodnocení 100 bodovou stupnicí s náplní strategie hodnocení a rozbor jednotlivých aspektů hodnocení doprovázené společným i individuálním hodnocením vín.
V nejbližších dnech, týdnech a měsících chystá olomouckou Degustaci vín s bodovým ohodnocením 90+, pražskou Degustaci šumivých vín, Degustační tréning zaměřený na hodnotitele regionálních výstav vína pořádaný v Uherském Hradišti a valtickou degustaci Nemoci, choroby a vady vína.

Už dva seznamy degustátorů. Který bude prestižnější?

Zajímavá je podobnost s ČAD s projektem Veřejný registr degustátorů valtického Národního vinařského centra (NVC). Absolventi stejných degustátorských zkoušek podle ČSN ISO 8586-2 mají možnost do něj poskytnout svá data a být následně oslovováni pořadateli jednotlivých soutěží vín s žádostí o účast v hodnotících komisích. Registr podle svého prohlášení obsahuje 150 degustátorů a organizátorům výstav a soutěží vín ho NVC - přestože je podle názvu veřejný - zasílá pouze na vyžádání.
ČAD a neveřejný seznam jejích členů je zjevnou protiváhou valtického Veřejného registru degustátorů. Cíle obou organizací jsou však v tomto ohledu totožné - zvyšovaní prestiže a úrovně hodnotitelů a tím i zlepšování renomé soutěží vín, aby bylo možné světu ukázat, která vína jsou dobrá, které průměrná a kterým se raději vyhnout.
Navzájem tak budou tyto systémy soutěžit, který seznam hodnotitelů se v budoucnu stanem prestižnějším.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.